Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Tomáš Garrigue Masaryk životopis
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | pkostrica | ||
Jazyk: | Počet slov: | 11 063 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 42.5 |
Priemerná známka: | 2.95 | Rýchle čítanie: | 70m 50s |
Pomalé čítanie: | 106m 15s |
To je podstata našeho státoprávního
boje...
V Ukrajině byla vyvěšována vyhláška - prohlášení ozbrojené revoluce a
válečného stavu mezi Čechoslováky a Ústředními mocnostmi: "Činíme všechny
členy habsburského a hohenzollernského rodu odpovědny za osud našich zajatců a
přísaháme, že pokud z nás jeden zůstane na živu, na protiprávní popravení
našich zajatých bratří odpovíme stejnou odvetou..."
15. října 1917 - v Petrohradě se konala schůze odbočky a z ní odjel Masaryk na
pozvání rumunské vlády přes Kyjev do Jass na jednání s rumunskými ministry a
se zástupci všech spojeneckých států konané ve dnech 23. a24. 10. Posouzením
na místě dospěl k názoru, že čs. armáda na rumunskou frontu jít nemůže. Jednak
pro nezabezpečené zásobování 50. tisícové armády a pro pochybnosti, že se
ruská demoralizovaná armáda ani Rumunsko neudrží ve svém odporu nepříteli. To
se potvrdilo 9. 12. 1917 zahájeným jednáním o příměří. 27. 10. Masaryk
narychlo odjel z Jass pro blížící se termín konání mezispojenecké konference v
Paříži. Při překročení hranic dostaly se mu do rukou instrukce pro Skobeleva,
které páchly již čirým bolševictvím, odchylovaly se od zásad zahraničního
ministra Tereščenka pro jednání pařížské konference.
Protestoval proti tomu obšírným listem Výkonnému výboru sovětů, kdy instrukce
mlčela o sebeurčení Čechů a Slováků. K jednání s Výkonným výborem zřejmě již
nedošlo. K nápravě došlo v usnesení o řešení všech národnostně územních
otázkách plebiscitem. Od 28. 10. po celý týden řešil v Kyjevě vojenské otázky
naší armády, kde se již projevovaly bolševické vlivy se založením stranické
organizace Svoboda podrývající vojsko i zásady Masarykovy. Promluvil ještě ke
Kozákům na všeruském sjezdu Kozáků v Kyjevě a po slavnostním průvodu a odjezdu
z města přijel asi 3. 11. 1917 do Petrohradu. Začal pracovat na chystané knize
Nová Evropa. Po vypuknutí revoluce - vyhlášení bolševického převratu 7. 11.
zaslal do Kyjeva telegram: Zachovat nestrannost, nemíchat se do ruských sporů!
Jeho přátelé se dověděli, že v těchto dnech a zmatcích měl být Masaryk usmrcen
na podkladě německo-rakouského komplotu. Na naléhání přátel opustil Petrohrad
a odjel do Moskvy 10. 11. 1917 uprostřed boje bolševiků s vojskem Kerenského.
Pěšky šel do hotelu National, kam nebyl vpuštěn. Stačil vskočit do dveří
hotelu Metropol, těsně před jejich zavřením. V hotelu byli skryti vojáci
důstojnické školy (junkeři) a hotel byl potom po šest dní a nocí obléhán
bolševiky, střílejícími do hotelu z pušek, kulometů i děl. Historii svého
obležení a nebezpečí vypsal Masaryk v Dopisu Plechanovovi, který byl otištěn
v listu Jedinstvo. V hotelu byl pod jménem Marsden. Po té, co dal o sobě vědět
telefonem byl vysvobozen z hotelu a odjel do Kyjeva za naším vojskem.
22. listopadu 1917 - začal Masarykův nejnapínavější a nejdelší pobyt v Kyjevě
(do 22. 2. 1918).
Podobné referáty
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9519 | 266 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 3.0183 | 1041 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9485 | 1283 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9354 | 704 slov | |
Tomáš Garrigue Masaryk životopis | SOŠ | 2.9807 | 278 slov |