Tasso je největší italský básník pozdní renesance, známý nejvíce díky svému mistrovskému dílu Osvobozený Jeruzalém. Do povědomí čtenářů se dostal nejen díky své poezii vyznačující se vroucím líčením lidských citů, ale i díky smutnému osudu založenému na sebeobviňování z kacířství a strachu ze společnosti. Jeho zajímavý život, tvorba a mimo jiné i jeho vrcholný výtvor, rozpadající se mu doslova pod rukama, se staly předměty četných literárních děl.
Tasso se narodil v Sorrentu. Navštěvoval jezuitskou školu a rovněž byl vychováván doma svým otcem Bernardem Tassem, vynikajícím autorem dopisů a dvorské poezie. Poté pokračoval ve vzdělání v různých italských městech, např. v Urbinu, kde studoval na dvoře Duka Guidobalda II delle Rovere. Od roku 1560 do roku 1565 studoval práva a filosofii na univerzitě Padově a Bologni. Jedním z Tassových přátel v Padově byl Scipio Gorzaga, později proslulý kardinál, jehož pomoc pro Tassa velmi znamenala. Ve Ferraře se dal jako básník do služby kardinála Luigi d'Este, a později jeho bratra Duka Alfonse II. Tasso opustil v Padově svou první lásku, pak se zamiloval do Lucrezie Benedidiové, která se ale vzápětí vdala za Machiavelliho. Během této doby napsal Osvobozený Jeruzalém. Po ukončení tohoto mistrovského díla Tasso začal trpět mentálními problémy.
Jeho citlivá povaha byla pronásledovaná pochybnostmi, dílo kritizoval a opravoval. Tasso dílo předložil k posouzení inkvizičnímu tribunálu a sám se obžaloval z bludů a nevěry.. Nakonec byl prohlášen šíleným a strávil od roku 1579 sedm let v nemocnici sv. Anny. Tasso celkově už nikdy znovu nedosáhl duševního zdraví. Byl propuštěn roku 1586 ve stavu,
aby mohl opustit Ferraru. Ve stejné době v sobě nalezl uznání za Jeruzalém, který mu získal obrovskou popularitu. Jeho pozdější putování v Itálii od dvora ke dvoru bylo doprovázeno skličujícím neštěstím, paranoiou a chudobou. Nakonec Tasso vážně onemocněl a 25.