Tomáš Masaryk se narodil v Hodoníně 7. března 1850. Otec, uherský Slovák, sloužící ve dvoře císařského panství, matka, rodem Terezie Kropáčková pocházela z tehdy poněmčených Hustopečí, její rodiče přišli z Hané.

Dvacet let po smrti Karla Havlíčka, chystal se na spisovatelskou dráhu, 25-tiletý Masaryk s vysokoškolským studiem a s krédem: "Vědění jest moc. Pravdou k právu. Nic není velké, co není pravdivé". 25. srpna 1875 vypsal svůj dosavadní vývoj (curriculum vitae) do žádosti na universitní úřad ve Vídni, ke zkouškám na filosofický doktorát. Na doktora filosofie byl povýšen 10 března 1876. "Jaká je podstata duše u Platona" byla
prací k rigorosu.

Na podzim 1876 pokračoval ve vědeckých studiích na universitě v Lipsku v rámci vychovatelské úlohy. Tam, v penzionu kde bydlil, poznal při četbě Byrona, Milla "O poddanství žen" a Buckleye "Dějiny civilizace v Anglii", Charlottu Garrique z Brooklynu, studentku lipské konservatoře-obor hudba a zasnoubil se sní než odjela do Ameriky. Svatbu v Americe se konala 15. března 1878. V roce 79 se narodila dcera Alice, v roce 80 syn Herbert.

14. listopadu 1878 Masaryk podal habilitační spis "Sebevražda hromadným zjevem společenským přítomnosti", vydán 1881 u Konegena. Spis založil Masarykovivědeckou pověst.

16. října 1882 měl profesor Masaryk první přednášku na české universitě v Praze. Vyšla tiskem "Počet pravděpodobnosti a Humova skepse". Další přednášky "O praktické filosofii" s vyzýváním studentů: "Já bych rád, aby mládež nepřijímala nic slepě, ale studovala a dělala si samostatný úsudek. " Jeden z
žáků později napsal: "Masaryk je právě nejenom učenec, on je i umělec a pedagog, který stojí na výši své doby a je si vědom velikého a těžkého svého údělu: formovat lidi a jejích duši. Vidí život v celé jeho plnosti, složitosti a tíze, a proto mu filosofie nebyla jen školním předmětem, nýbrž výrazem a
klíčem života, život sám". 15. listopadu 1882 přednášel v sále české techniky na téma: Blaise Pascal,
jeho život a filosofie s převažující otázkou náboženskou. Následovalo nesčetně
přednášek mimo síně universitní.

1885 - vyšly dvě knihy Masarykovy: "Základové konkrétné logiky" - vyložen
princip pozdějšího Masarykova směru - realismu a "Slovanské studie,
slavjanofilství Ivana Vasiljeviče Kirějevského." Knižně vyšly až 1889.