Po příjezdu vydal rozkaz Všem plukům československého
armádního sboru s nabádáním ke klidu, neutralitě a odmítnutí využívání vojska
k nevojenským službám. Rozvratnou činnost dále konal Dúrich a Dědina ve snaze
získat vojsko k boji proti bolševikům, čehož bylo následně zneužíváno proti
čs. vojsku. Na zákrok profesora Maxy učiněno konec těmto snahám.

12. prosince 1917 - v kyjevském cirku došlo ke kongresu národů v Rakousku-
Uhersku utlačovaných s prvním slovem Masarykovým. Z podnětu kongresu naši
začali vydávat Československý deník - orgán čs. národní rady a svazu čs.
spolků na Rusi. V něm byl otištěn po vyhlášení války Spojenými státy Rakousku-
Uhersku Masarykův dopis Wilsonovi s návrhem o pásmu malých národů od Severního
mysu po mys Matapan. 19. 12. na schůzce Odbočky Masaryk přečetl Benešovu
depeši z Paříže o plném uznání práce Čechů americkou vládou se vznikem
autonomní armády. Ve Francii utvořena komise pro front orientální a pro ruské
záležitosti s pomocí Čechů.

1918 - čtvrtý rok práce Masaryka v cizině:

25. ledna 1918 - Ukrajina se odtrhla od Ruska, když v Brestu - Litevsku
uzavřela mír s Rakouskem a Německem a byla Ústředními mocnostmi uznána za
samostatný stát. Na Ukrajině se rozpoutala občanská válka, ve které nastala
pro naše vojsko velice špatná situace. Masaryk jednal v Kyjevě s ukrajinskou
vládou o vypovězení smlouvy Čechoslováků s Ukrajinou neboť naši vedli válku
proti Ústředním mocnostem. Jednání dokončeno 26. 1. 1918.

8. února 1918 - bolševické ruské Muravjevovo vojsko dobylo Kyjev po deseti
denním obléhání. Za účasti dohodových zástupců Masaryk uzavřel s Muravjevem
10. 2. smlouvu a 16. 2. dostal i zaručující listinu o dojednaném.

1. dubna 1918 - Masaryk přijel do Vladivostoku. Během denního pobytu získal
informace ze světa a odeslal listy do Paříže, Londýna a Ameriky. Pro překážky
nemohl cestovat lodí přímo do Ameriky, ale mandžuskou drahou musel přejet
celou Koreu do Fusanu a do Tokia, kam dorazil 8. dubna 1918. V Tokiu byl
požádán americkým vyslancem o memorandum pro presidenta Wilsona o stavu Ruska
a bolševictví. Důvěrné memorandum podává svědectví o Masarykově "jasnovidství"
- vklad do příštího rozvoje věcí ruských i světových a že se v předpokladech
nemýlil: "Spojenci měli by uznat bolševickou vládu (de fakto, o uznání de jure
netřeba diskutovat) , .. budou-li Spojenci s bolševiky v dobrém poměru budou
moci mít na ně vliv.. Znám slabé stránky bolševiků, avšak znám také slabé
stránky ostatních stran - nejsou lepší ani schopnější. Hnutí monarchistické je
slabé. Spojenci ho nesmějí podporovat.