sjezd vydal prohlášení o nabídce svých sil
Spojencům v boji proti společnému nepříteli a požadavku umožnění svobodného a
přirozeného ideového vývoje kteréhokoliv státu se svou vlastní vládou s
utvořením ligy národů světa na pojištění práva a míru mezi národy. Unie již
předsedal Masaryk zastupovala a představovala zájmy a ideové souručenství
deseti milionů emigrantů ve Spojených státech a šedesáti pěti milionů duší ve
střední
Evropě. Současně bylo Masarykovi předáno memorandum Uhro- Rusínů -
Podkarpatsko - ruského národa na společnou autonomii s Československem (8. 5.
1919 byla Podkarpatská Rus připojena k ČSR).

2. listopadu 1918 - dva dny před uzavřením příměří posílá Masaryk armádní
rozkaz vojákům do Ruska, Itálie a Francie o skutečnosti existence čs. státu,
když předtím 29. 10. kabeloval Dr. Benešovi do Paříže rozkaz o demobilizaci
všech vojáků narozených na území našeho státu s jejich následnou organizací do
vojenských jednotek s naším velením s pokyny pro okupaci Slovenska před
obranou Maďarů a o přesunech našich vojsk z Ruska, Francie a Itálie.

4. a 5. listopadu 1918 obdržel Masaryk dva kabelogramy - první ze Ženevy s
pozdravy a vděky od Kramáře, Staňka, Klofáče, Habrmana, Kaliny, Preise a
Svobody, druhý od Beneše s vysvětlením jak bude organizována vláda a o potřebě
urychleného návratu Masaryka do vlasti.

9. listopadu 1918 - se vzdali trůnu Vilém II i korinní princ s následným
útěkem do Holandska. Po revolucích v maďarsku a ve Vídni se císař Karel I
zřekl trůnu.

14. listopadu 1918 - se národní výbor proměnil v revoluční Národní
shromáždění, říšský sněm, který zvolil TG Masaryka presidentem republiky
Československé.

15. listopadu 1918 - president Masaryk se rozloučil s presidentem Wilsonem,
při čemž Masaryk přednesl své přesvědčení, že se s příměřím na bojišti nemá
spěchat, válku vésti dále tak, aby Spojenci donutili německou armádu složit
zbraně a po případě aby vtáhli do Berlína a tak přiměly nejširší vrstvy
německého národa uvěřit ve strategickou porážku Německa a Rakouska-Uherska.
Rovněž vyslovil názor, že by Wilson neměl chodit do Paříže na mírová jednání
osobně. Obavy Masaryka se bohužel vyplnily již v roce 1919. President Masaryk
opustil Ameriku 20. 11. lodí Carmania.
9. 11. uvítán v Anglii - v londýně, 7. 12. přijel do Paříže a navštívil naše
vojsko v Darney, raněné ve špitále. Seznámil se s Clemenceauem. 15. 12. byl v
Modane v Italii a v Padově ho čekal italský král. Navštívil naše vojsko u
Padovy a 17. 12. odjel do vlasti s oddílem legionářů. 20. 12. 1918 stanuli na
hranicích Čech a nocovali v Č. Budějovicích.

21.