Vrátil se k řešení mnoha nepříjemností, kdy se už delší
dobu stával terčem útoků se snahou zeslabit význam presidenta osvoboditele a
zásluhy legionářů, které oslovil na nádvoří Hradu 29. června. V roce 1922
vyšla též zlovolná knížka Osvobozenecká legenda, navazující na spor žurnálů a
stran, kdo má větší zásluhy o naše osvobození, zda zahraniční vůdcové či
domácí, kteří provedli převrat v Praze 28. 10. 1918. Spor byl vyvolán zlobou
proti Masarykovi.

Rok 1925 - den Husův - 6. červenec byl prohlášen za národní svátek. Oslav se
zúčastnil i president. Papežský nuncius na protest opustil Prahu. Tím Vatikán
urazil city našeho národa. Odvolán byl náš vyslanec z Vatikánu.
- po tři roky řídila politický život Pětka - jakási oligarchie se vší mocí.
Pět stran si rozparcelovalo všechny mocenské pozice, porušovalo zákony i
ústavu.
- u příležitosti 75. narozenin president vydal knihu o světové válce - Světová
revoluce jejíž hrdinou je československý stát.

Říjen 1925 - skončila konference v Locarnu, Německo bylo přijato do
Společnosti národů.

15. listopadu 1925 - vypsány volby, kdy koalice den před volbami si ještě
stačila rozdělit 23. mil. Kč z ministerstva zásobování jako vyvrcholení
kořistnictví jednotlivců. Ministerská rada presidentovi zakázala posílat
soukromé dopisy a telegramy. Nesměl ani telegrafovat náboženskému sjezdu do
Stokholmu, nesměl projevovat sympatie a nesympatie soukromým osobám, chodit na
pohřby vyjma ministrům pokud zemrou ve službě a pod. Povolební Švehlova vláda
při změně poměru sil v parlamentu vydržela do 17. 3. 26.

Rok 1926 - v březnu povolán opětně moravský zemský president Černý k utvoření
úřednické vlády jako prozatimní a proto nedělala nic nového. Tři největší tzv.
občanské strany se dohodly odstranit Masaryka a nastolit za presidenta Švehlu
s cílem mít katolíka na pesidentském stolci. V té době poslanec Stříbrný,
ministr ovládající stranu národně socialistickou se zřejmě připravoval na
převrat. Jeho plán se provalil ve spojení s aférou Gajdovou po sokolském sletu
v červenci 1926. Po odhalení styků se sovětskými činiteli a fašistickým
hnutím, byl Gajda odstaven a Stříbrný vyloučen ze strany. Slet ukázal skutečný
stav smýšlení lidu v rozporu s politickými vůdci vedoucích stran. Za Masarykem
stáli legionáři, sokolstvo a český lid.

18. června 1926 - vyšel v Lidových novinách rozhovor Karla Čapka s presidentem
o přepolitizovanosti a znechucení politikou i se slovem o žurnalistice.

27.