Pokud mě osudem bude dopřáno, budu
postupovat jako dosud a není to neskromnost, končím-li ujištěním, že budu
kráčet směrem hned za války zrale uváženým a jak soudím v praksi vyzkoušeným.
Byl jsem a jsem si své veliké odpovědnosti dokonale vědom."

Jan Herben ukončil knihu o TGM kapitolou Učitel národa, kde shrnul vlastnosti
Masarykovy osobnosti- presidenta, člověka, muže v rodině, člena národa i jako
člena lidstva. Masaryk byl především muž náboženský - dovolával se zkušenosti
Shakespearovy, jenž v Hamletu praví: "Naše nerozvážlivost nám časem velmi
dobře poslouží, kde umdlévají naše záměry, a to by nás mělo poučiti, že
božství utváří naše cíle, ať na hrubo je tesáme, jak chcem. " Byl filosof
humanitní se speciálním oborem sociologií - naukou o společnosti s obzvláštním
studiem o českém národě. Z národní filosofie byl hnán Masaryk do politiky
s podmínkou správně myslit aby mohl správně jednat. Zásady pravda a
spravedlnost se neměnilynikdy, měnily se názory politické, tak jak se měnilo
prostředí. Romain Rolland vystihl v roce 1930 Masaryka jako harmonickou
osobnost. Umění šlo u něho hned za filosofií a náboženstvím.

Rok 1931 - boj proti hospodářské tísni a korupci. Vynikli J. Stříbrný-
poslanec, K. Pergler- bývalý americký spolupracovník TGM a degradovaný generál
Gajda. Měli fašistické cíle, říkali si tři mušketýři a nenávist jejich patřila
především hradu, baště demokracie. Záštitu měli v Kramářově národní
demokracii.

Březen 1931 - Rakousko se pokusilo uzavřít s Německem celní unii jako první
krok připojení Rakouska k Německu. Západní Evropa za součinnosti Malé dohody
tento plán zmařila.

16. dubna 1931 - odstoupil z ministerstva financí DR. Karel Engliš pro neshody
s politickými stranami při obhajobě úspor ve státní správě jako přípravu na
rostoucí krisi.

27. září 1931 president napsal v Bystřičce předmluvu ke Goetovu sborníku se
shrnutím svého poměru k básníkovi.

28. října 1931 - president učinil na pražském hradě poslední oficiální projev
k zástupcům Národního shromáždění a vlády. Rozebral hospodářskou situaci,
obhájil demokracii, postavil se za rozhodný postup proti korupčníkům a jejich
společníkům. Zhodnotil zahraniční situaci i nutnost zkracovat rozpočet.
Uplatnil potřebu reformy bankovnictví, školství i kultury. Důraz kladl na
politiku populační, přestat s bezstarostnou povrchností a pohodlnou
lhostejností, politika administrace musí spočívat na vzdělanosti a mravnosti.
Řeč uzavřel: "Má-li program svobody nebýti anarchií, má-li ideál rovnosti
nebýti chytráckým vykořisťováním slabších, nemá-li pod rouškou bratství řádití
všeho druhu násilnictví. Tedy politiku rozumnou a poctivou."

Rok 1932 - stát se dostal do katastrofální finanční situace.