V každém ze 13 valašských měst
vystoupil ve volební kampani po dvakráte s objasněním nejdůležitějších otázek
časových a ostatek nechal osudu. Dělal i s voliči politiku čestnou,
programovou, při kandidování nic nesliboval a k ničemu se nezavazoval. Po
několikery prázdniny bydlel mezi svými voliči i s rodinou. Arcibiskupství se
po volbách dlouho
valašskému obyvatelstvu mstilo za volbu Masaryka.

1907 - před svoláním říšské rady přednáší Masaryk v Chicagu o náboženství,
Havlíčkovi pro svobodomyslné české krajany a byl i účastníkem náboženského
kongresu v Bostonu. V Chicagu vyšly téhož roku jeho přednášky.

22. listopadu 1907 podal pilný návrh říšské radě, žádající od vlády záruky pro
svobodu vědy a universit proti útoku klerikální politiky na dobytí universit,
který našel slyšení včetně vládního prohlášení.

4. června 1908 - ve Wahrmundově aféře pronesl řeč na téma věda a náboženství,
církevní a moderní světový názor.

1908 - 09 - Politika císaře Františka Josefa I. - udržovati nepřátelství mezi
Čechy a Němci, Charváty a Madäry, Italy a Jihoslovany k zabránění zvrácení
dinastické macchiavelistické politiky s plánem monarchie spojit všechny
Jihoslovany pod habsburským žezlem a přípravou války proti Srbsku. Oslabit
sympatie Charvátů k Srbům politikou hrůzovlády.

Červenec 1908 - v Pešti vydal Jiří Nastič, koupený rakouskou vládou jako
provokatér v Srbsku "odhalující" spiknutí s obviněním 53 nevinných lidí, pro
které bylo baronem Rauchem, maďarským bánem v Charvátsku, postaveno v Záhřebu
v roce 1909 53 šibenic. Masaryk zajel do Záhřebu a několik dní přelíčení
pozoroval. V Bělehradu a jiných městech si opatřil materiály pro pilný návrh
říšské radě o procesu, předložený a vyložený sněmovně i zahraniční veřejnosti.
Výsledkem bylo přes odsouzení obžalovaných, že vyšší instance na rozkaz
z Vídně rozsudek zrušila. Masaryk donutil i Nastiče k přiznání, že byl
zaplacen knížetem Nikolou, černohorským knížetem.

Prosinec 1909 - vídeňský proces s dr. Friedjungem, dvorním historikem
rakouským (dříve Velkoněmec řádu Schônererova) , kdy v pozadí Masaryk stál a
řídil postup i taktiku žalobců. Šlo o evropský skandál zahraniční rakouské
politiky. Obžalovaným předložené dokumenty, obviňující řadu Srbů ze spiknutí
proti Rakousku - Uhersku, byly podvrhy, které měly pohnout císaře a generální
štáb k přepadení Srbska s ospravedlněním před světem.