Císař ukončil skandál
zastavením přelíčení s tím, že obžalovaný odvolal a žalobci se spokojili.
Původce podvrhů - Srbský agent Vasič byl odsouzen v Bělehradě do káznice v
tajném procesu v prosinci 1910 jako dohra soustavy hanebností rakouské
diplomacie řízené ministrem zahraničí hrabětem Aehrenthalem se snahou
ospravedlnit dřívější aneksi Bosny a Hercegoviny. Masaryk se po procesech stal
miláčkem Jihoslovanů a ochráncem pravdy a poctivosti v celé Evropě.

1910 - 1911 - souboj mezi Masarykem a Aehrenthalem v rakouských delegacích
skončil porážkou Aehrentálovou a odvoláním z funkce v únoru 1912. Prožitými
zkušenostmi Masaryk nabyl přesvědčení o neudržitelnosti Rakouska - Uherska. Na
otázku, jaký je jeho dojem z Rakouska odpověděl zlostně: "Položit pod Rakousko
dynamitovou patronu a vyhodit je do povětří. Nic jiného nezasluhuje."

Červen 1911 - vypsány nové volby do říšské rady po nepředvídaném jejím
rozpuštění. Masaryk uhájil svůj mandát, ale zůstal v radě sám po nezvolení
prof. Drtiny v Hradci Králové. Po vyčerpání prací a volební kampaní onemocněl
s doléčením v Itálii na Capri, kde se stýkal s M. Gorkým.

1912 - válka na Balkáně Srbsko - Turecká. Masaryk spěchá do Bělehradu
v prosinci aby pozoroval Srbsko a české lékaře.
- vznikl první literární boj o Masarykovu filosofii dějin s prof. Pekařem,
který prohlásil nacionalismus za vůdčí ideu našich dějin oproti Palackého a
Masarykově humanitě. Masaryk vydal jako odpověď na Pekařovu kritiku spisek
"Palackého idea národa českého." Pronesl též dvě úvahy o časových věcech
"Demokratism v politice" a "Nesnáze demokracie."

11. dubna 1913 - Na schůzi Politického klubu strany pokrokové s přípravou
doplňovacích voleb do sboru obecních starších pronesl Masaryk: "Nebát se
(politicky) a nekrást (hospodářsky) , jiného programu ani míti nemůžeme." Na
jiné schůzi u Helmů pokračoval v útocích na pražské obecní hospodářství "...
Hle, na pražské radnici je asi deset zlodějů, které je nutno odstranit. " Byl
žalován, žalobu sepsal dr. A. Rašín. K přelíčení nedošlo, neboť vypukla válka.

13 - 15. května 1913 - aféra Švihova před porotou, kdy Masaryk zasáhl výzvou k
veřejnému objasnění případu konfidentství národně sociálního poslance dr.
Karla Švihy s krycím jménem Wiener. Masaryk popíraje Švihovo konfidentství,
Švihu nehájil neboť chtěl rozkrýt spojení dr. Švihy s Konopištěm - následníkem
trůnu Františkem Ferdinandem se snahou získat pro vládní stranu národní
sociály.

1913 - vyšlo v Jeně veliké Masarykovo dílo "RUSKO A EVROPA" - pouze dva díly:
- studie o Dostojevského předchůdcích - stručný přehled ruských dějin s
podrobnějším výkladem od reforem Petra Velikého, ruském osvícenství, o vlivu
francouzské revoluce na Rusko, reakce za carů Alexandra I. a Mikuláše I.