Dále
vznik slavjanofilství a západnictví a vzájemné zápasy obou směrů, osvobození
mužiků z nevolnictví a současná literatura, kritika a filosofie ruská. Jde o
encyklopedii vědomostí o Rusku. Masaryk usuzoval, že absolutismus je mravně
nebezpečný společnosti i státu a že "je nemožné donutit jej mírnou cestou k
obratu."

28. června 1914 - Sarajevský atentát na následníka rakouského trůnu a jeho
choť. Z 5. 7. 1914 byl slib německého císaře Viléma II. , že Německo bude
podporovati habsburskou monarchii, kdyby došlo i k válce s Ruskem. Rakousko-
uherská vláda poslala 23. 7. Srbsku ultimatum s podmínkami tak ponižujícími,
že došlo k válce. Masaryk očekával větší válku v nedaleké době a ještě na jaře
1914 připravoval plán usmíření mezi Srby a Bulhary diplomatickou cestou po
Evropě. Cestu nemohl vykonati dříve pro nedostatek peněz. Večer po atentátu
byl Masaryk v redakci Času. V červenci a do 10. srpna byl s rodinou na
prázdninách v Žandavě v Sasku. Zatím co se pro mobilizaci nemohl vrátit dříve
do Prahy, pozoroval Německo, jeho připravenost a jeho vzornou mobilizaci.

Srpen 1914 - vyšla v Naší době Masarykova úvaha "Válka. " Srovnával poměry a
síly obou válčících stran a chápal ji již jako válku světovou. Rozhodujícím a
vědomým motivem a důvodem byl prostě zájem hospodářský a politický - mocenský.
Šlo o to, kdo má mít nadvládu nad světem.

12 - 26. září 1914 jel na další pozorování do Holandska s korespondencí E.
Denisovi do Paříže, Wickhamu Steedovi a dr Seton-Watsonovi do Londýna s
rozhodnutím zúčastnit se osobně revoluce za hranicemi.

1. října 1914 - porada s národními socialisty s hodnocením nálad proruských
(postup ruských vojsk v Polsku) a protižidovských (židovské manifestace pro
válku) , následně i s jinými vůdci a poslanci (státoprávní pokrokáři, soc.
demokraté, agrárníci) - všichni s protirakouským smýšlením.

2. října 1914 - naposledy mluvil s místodržitelem Thunem, kterého upozornil na
probíhající nepřístojnosti vůči českým občanům, časopisům Nové době i Času, o
zkušenostech z bojiště a o protičeské a protislovanské činnosti německých
důstojníků při rakouském generálním štábu. Zmínil se i o persekuci Sokolů a o
potřebě zdrženlivosti německých židů.

14 - 29. října 1914 Masaryk byl znovu v Holandsku. Setkal se se Seton-
Watsonem. Po dvě noci připravovali program pro český stát.