Pocházel z chudé rodiny řezníka. Tradice hovoří o tom, že se k hudbě dostával jen obtížně,
otec z něj chtěl mít svého nástupce, a tak základy získával jen skrovně od vesnických
kantorů a varhaníků. Ve skutečnosti i jeho otec muzicírovala o pravosti jeho řeznického
výučního listu panují oprávněné pochyby. Skutečností zůstává, že až v roce 1857 odešel do
Prahy na varhanickou školu. Probíjel se těžce, nejprve jako violista v soukromém orchestru,
pak jedenáct let v orchestru Prozatimního divadla a tři roky zastával místo varhaníka u
Sv. Vojtěcha.
Svá díla však většinou spálil, protože je sám nepovažoval za dost kvalitní. Teprve když roku
1875 dostal stipendium, zlepšily se jeho existenční podmínky a přinesly klid k práci.
Dvořák začíná čerpat inspiraci z lidových vzorů. Skládá MORAVSKÉ DVOJZPĚVY a po nich
SLOVANSKÉ TANCE, které mu přinášejí světové uznání. Na doporučení Johanese Brahmse se
tisknou některé Dvořákovy práce ve známém německém vydavatelství SIMROCK a jeho hudba
začíná pronikat do světa.Úspěchy kompozicí mají vliv i na jeho postavení.
Roku 1890 je jmenován profesorem pražské konzervatoře a o dva roky později odjíždí jako
ředitel konzervatoře do New Yorku. Oblíben byl i v Anglii kam podnikl osm zájezdů a některé
z děl vznikla přímo na objednávku Londýna, Birminghamu a Leedsu.(Kantáta na latinský text
STABAT MATER)
Těžištěm Dvořákova díla jsou především právě jeho symfonie. Složil jich celkem devět, z
toho nejvýznamnější Novošvětská vznikla v Usa. Složil i několik písní a také jedenáct oper
(Čert a Káča, Rusalka) a některé z nich jsou dodnes na repertoáru světových operních scén.
Jako hluboce nábožensky založený umělec zkomponoval řadu vynikajících a stále hraných skladeb
s duchovní tématikou(Requiem, Sv. Ludmila). Nepřekonatelný je však Dvořák symfonik
Tři Slovanské rapsódie, symfonické suity. Stejně byl Dvořák jako dirigent. Po návratu z ciziny
v roce 1901 byl šéfdirigentem české filharmonie. Zemřel v Praze 1.5.1904.