1. Životopis Reinharda Heydricha
V této kapitole se pokusím jasne a rychle popsat životní peripetie Reinharda Heydricha, jeho vzestup a smrtelný pád. Chci napsat neco málo o jeho mládi a službe v námornictvu. Urcite se musím podrobne zmínit o pocátcích jeho služby a kariére v organizaci SS. Od chvíle, kdy nacisté prevzali moc, se jeho cinnost slucuje s politikou celého Nemecka, je možno ríci, že Heydrich mel prsty skoro ve všem, co se v bezpecnostní politice Nemecka zmenilo a stalo. Nelze vyjmenovávat spousty dat a jmen. Myslím, že postací, pakliže zmíním jen ty nejduležitejší. Možná Vám bude pripadat, že treba taková Noc dlouhých nožu, ci Krištálová noc s cinností Reinharda Heydricha zase tolik nesouvisí. Tyto dve noci ale zmenily v Nemecku tak mnoho, že je vynechat proste nemužu. Urcite se musím podívat také na Heydrichuv podíl na rozpoutání Druhé svetové války, pro kterou vlastne vykonstruoval záminku. Stranou mého zájmu nezustanou ani príciny a dusledky vyvraždování Židu, na kterém se osobne podílel.
1.1 Malomeštácké mládí
Reinhard Eugen Tristan Heydrich se narodil 7. brezna 1904 v nemeckém mestecku Halle nad Sálou v blízkosti lužického Leipzigu. Jeho sporádaná rodina vystupovala z malomeštáckého prumeru snad jen svou obrovskou a nehynoucí láskou k hudbe. Financne dobre zajištený otec byl operním zpevákem, pozdeji dokonce založil a rídil hudební konzervator ve meste. Matka bývala úspešnou pianistkou. Malý Reinhardek byl tedy již od malicka veden k tomu, aby se také venoval hudbe. Cvicil zpev, hru na piano a housle. Nakonec si oblíbil housle a náruživým cvicením získal velkou zrucnost a jistotu pri hre. Ješte pozdeji, kdy již stál vysoko v nacistické hierarchii, udivoval své hosty brilantní hrou.
Behem období puberty velmi trpel mezi svými vrstevníky. Starší ho šikanovali a mladší se mu posmívali kvuli jeho divnému, vysoce posazenému hlasu. Možnou prícinou jeho neoblíbenosti také mohlo být to, že pocházel z katolické rodiny ve vesmes protestantském mestecku.
Celou První svetovou válku mohl strávit v bezpecí doma, na to, aby nastoupil na frontu, byl preci jenom príliš malý. Po prohrané válce vstoupil do místní organizace Freicorpsu. S touto organizací se mohl dobre ztotožnit, jeho osoba predstavovala témer dokonalý ideál modrookého blondáka, uctívaného touto pravicovou organizací. Je však možno spekulovat, zda za jeho tak rychlým a bezpodmínecným souhlasem s temito ideály, nestojí neco v pozadí.