u SA), nedosahovaly tak dobrých výsledku a byly velmi brzo pohlceny Bezpecnostní službou.
1.4 Cesta k vrcholum moci
Úspechy SD zajistily Heydrichovi velmi rychlý služební postup v hierarchii organizace SS. SS-Standartenführerem se stal již v roce 1932 a v breznu 1933, tedy již v dobe, kdy byl Hitler ríšským kanclérem, byl jmenován SS-Oberführerem (nebyl ani 30-ti letý!) a zástupcem Reichsführera SS Heinricha Himmlera. Mimo to se také stal vedoucím politické policie v Mnichove.
Vzpomínáte si ješte na Reinhardovo trauma z detství, na ten strach, že má mezi svými predky Žida? Tak práve to mu v léte 1932 málem znicilo život, lépe receno slibnou kariéru. Mladí námorní dustojníci (je možné, že práve jeho bývalí spolužáci) se v dopise obrátili na ríšské vedení NSDAP v Mnichove, kam nahlásili, že Heydrich je židovského puvodu a že jeho otec se puvodne jmenoval Süss (výše ve stati mužete naleznout zduvodnení, proc to všechno není pravda). Himmler, sám znacne neárijského vzezrení, velmi dbal na velkou rasovou cistotu svých podrízených a tak ihned povolal zkušeného genealoga, aby prozkoumal Heydrichuv rodokmen. Výsledek byl cistý jako lilie. Rezník z rodného mestecka Halle, který o Heydrichovi tyto zprávy rozširoval byl poté odsouzen k penežité pokute. Pozdeji ho Heydrich nechal zmizet v jednom koncentracním tábore. Presto v jednom okamžiku Himmler zvažoval, jestli nemá Heydricha radeji vyloucit ze strany. Hitler si však sjednal s Heydrichem soukromý rozhovor a vyhazov zamítl. Vudce se pak nechal slyšet, že Heydrich je velice nadaný, ale také hodne nebezpecný muž. Každopádne tato aféra zasáhla Heydricha na tom nejcitlivejším míste. Zacal nenávidet všechny Židy ješte více než kdy pred tím. Ríká se, že pri návratu z jedné propité a prohýrené noci, se v opilosti postavil pred zrcadlo a vypálil na svuj odraz dva výstrely z pistole se slovy: "ty jeden špinavý Žide!"
Následne po uchopení moci nacisty v lednu roku 1933 se Heydrich a Himmler, pocali potýkat s problémem preplnenosti veznic. Všichni, co byli pozatýkáni, nemohli býti umísteni do veznic s omezenou kapacitou. V této chvíli se zrodil nápad na vytvorení prvního koncentracního tábora. Stará municní továrna v Dachau blízko Mnichova byla rychle premenena na tábor pro politické vezne. Tábor obehnaný ostnatým drátem, s kulometnými vežemi a cynickým nápisem nad branou Arbeit macht frei, který pozdeji prevzaly snad všechny koncentracní tábory. Vezni byli podrízeni prísné vojenské disciplíne a 11 hodinové pracovní dobe. Bití a ponižování bylo na denním porádku. Za krádež cigarety mohl být vezen odmenen i 25 ranami bicem.