24 září vychází dlouho očekávané album Nevermind, den poté se uskutečnil nad očekávání velký kon cert v Amsterdamu „live at Paradiso“ jehož se zúčastnilo neuvěřitelných 130 000 lidí (pro názornost. Představte si všechny obyvatele Hradce Králové na jednom jediném stadion u). Hned 12. října je oceněno album Nevermind zlatým diskem. V listopadu se Nirvana ocitá na šestitýdenním turné po Evropě, vypukla Nirvanamánie stejná jako ve státech a Smells Like Teen Spirit se stává hymnou grungeové generace. Na prosincové „West Coast tour“, kde hraje Nirvana s Pearl Jam a Red Hot Chili peppers, asi málokdo tušil, že Kurt při vystoupeních na vyprodaných stadionech prožívá peklo. Nenáviděl velké koncerty. A tímto turné začínaje, byl Kurt přinucen hrát pro velký počet lidí a hned na začátku turné trpí bronchitidou a stálými bolestmi žaludku, které „léčí“ heroinem, začínají se u něho projevovat depresivní stavy. Drogové obluzení představuje únik jak od bolesti, tak reality a tváře rockové hvězdy. Turné vrcholí agresivní noční show 28. prosince u San Diega „at the Del Mar Fairgrounds“ která končí destrukcí celého pódia ze kterého se Kurt doslova odplazí.

Po tom co se 11. ledna vyšplhal Nevermind na první místo v „Top Of 200“ se Kurt rozhodl uspořádat turné do Austrálie, Japonska a na Havaj, v domnění, že se dostane zase do atmosféry ranných klubových vystoupení. V průběhu turné vydává limitovanou 10000 edici album Hormoanimg.

O pár měsíců později, někdy v červnu, čekal příznivce Kurta Cobaina velký šok, Kurt se musel ženit, protožeourtney Love byla těhotná. I jeho přátelé kroutili nad jeho sňatkem, s kytaristkou a zpěvačkou skupiny Hole, nechápavě hlavou. V červnu a v červenci se Nirvana ocitla znova na turné po Americe. Kurt začíná být závislý na ejči a skládá společně s Christem a Davem písničky pro nové album, na němž se nacházejí skladby jako je Beeswax, Mexican Seafood, Hairspray Queen, Aero Zeppelin, Big Long Now a Aneurysm, jež dokonale vystihují svými texty a hudbou stav v jakém se Kurt ocitá. Záhy se dostává do depresivního stavu, při kterém přestává mít jakoukoli chuť životu a je natolik duševně vyčerpaný, že celé dny ani neopouští postel. Z letargie ho vysvobodí jeho dcerka, Frances Bean, kterou mu 18. srpna porodila jeho žena Courtney. Díky článkům a zprávám o heroinovém dobrodružství jim byla brzy odebrána. Následovaly soudní tahanice, kontroly a počátky nervového zhroucení .

30. srpna vystupuje Nirvana na každoročním Reading Festivalu v Anglii, kde společně s Kurtem začalo zpívat několik desítek tisíc lidí skladbu Lithium a kde poprvé zaznívá nářezová skladba „Toutette's“. 15 prosince Nirvaně vychází z půlky kolekce B-sides a rarit a z půlky řadové album Incesticide, hned z jara oceněno zlatem. Nirvana se vyjíždí na turné, ze kterého si 6. ledna „odskočí“ zahrát na stadion (gigantickou betonovou arénu) do brazilského Sao Paulo na Hollywood Rock festival, kde před 60 000 zúčastněnými dotlačí hrbící trosku, kterou není nikdo jiný, než sám Kurt Cobain, vypadající jako by měl každou chvíli umřít, na invalidním vozíku. Dav najednou utichne. Z vozejčku, pomalu jako by přemáhal bolesti vstává k mikrofonu, něco zamumlá, ale najednou ztrácí nad svým tělem kontrolu a padá. Padá na tvrdou betonovou podlahu. Ticho se mění v ještě větší. Špendlík by tam bylo slyšet spadnout. Najednou vyskočí. Bere si kytaru a hrobové ticho protínají první takty g eniální skladby Aneurysm. Takovýmito a podobnými kousky se snažil Kurt zahnat svojí nejistotu z velkých koncertů.

V únoru začíná Nirvana nahrávat další album. Obsahuje více propracované texty plné negace míří přímo do hloubky, z některých čiší beznaděj i vnitřní zmatek. Samotné album se mělo původně jmenovat I Hate Myself I Wana Die, ale nahrávací společnost označila za neprodejné kvůli schizoidní atmosféře, a tak se trojice Kurt, Christ a Dave zahrabala zase ve studiu a nahrávky předělává. Toto předělané album je nazváno In Utero (v děloze) a paradoxem je, že skladba I Hate Myself I Wana Die, podle které mělo být album původně pojmenováno se na něm vůbec nevyskytuje. Původní verzi si díky nahrávací společnosti Venus můžeme poslechnout sice v horší kvalitě, ale zato nezničené zvukaři, jako In Utero Sessions (bohužel IHMIWD je na ní necelý, pod názvem „Untitled Demo“.

9. dubna hraje na benefičním koncertě, v San Franciském Cow Palace, obětem války v Bosně a Hercegovině skladbu, kterou Kurt, Chris a Dave nap sali pro tuto příležitost - Rape Me (znásilni mě). Ta zřejmě tupci nepochopena, způsobila skandál po celé Americe. 23. června Nirvana zahrála poprvé nové skladby z jejich právě příchozího alba v Roselandu, New York City během nového hudebního semináře. A konečně 21. září spatří světlo světa dlouho očekávané album In Utero. 25. září na noční živé show vstupuje Nirvana s čtvrtou postavou na jeviště. Tou osobou je Pat Smear (dříve skupina Gems). Pat přichází do skupiny jako doprovodný kytarista. Společně vyrážejí 18. října na tříměsíční „American steel tour“ po severní Americe.

Mezitím jednoho chladného pošmourného, deštivého večera (18. Listopadu) v malém sálu na Manhattanské Upper West Side, krátce po osmé, sedí 300 pozvaných hostů a členů fanklubu Nirvany v půlkruhu na malé dřevěné tribuně. Uprostřed na pódiu, mezi smutečními liliemi, osvětlené svíčkami sedí Kurt Cobain (zpěv, kytara), Chris Novoselic (baskytara, akordeon), Dave Grohl (bicí) , Pat Smear (doprovodná kytara), Lori Goldston (cello), Curt Kirkw ood (kytara), Cris Kirkwood (kytara, baskytara) . Nikdo netušil, že se tento koncert stane milníkem rockových dějin. To co se odehrálo v příští více než hodině... Každou z celkem 14 skladeb zazpíval Kurt s takovou intenzitou a pronikavou silou, že divákům běhal mráz po zádech. 16. prosince se toto Rekviem Kurta Cobaina dostalo i na stříbrné kotouče.

7. ledna Nirvana hrála naposled na svém rodném kontinentu v „Seattle Centre Area“ a 6. února odjíždí Kurt na své osudné turné po Evropě. V jeho posledních písních se snažil o odpuštěn í sám sobě. Omluvu ze skutku, který chtěl spáchat. Snažil se ať už to bylo písní All Apologies, Serve The Servants, Dumb, Very Ape nebo Pennyroyal Tea naznačit něco jako: „jsem Kurt Cobain nejsem vůbec nic, jak můžu mluvit o hodnotě života, když já sám ji vůbec neznám. Podívejte se na mě, jak vypadám dyť já mám problémy sám se sebou, nechci být nějakým idolem. Jak můžu ještě být pro někoho vzorem? Bohužel ho tato myšlenka trápila pořád víc a víc“ Praha se 11. března na pražském výstavišti Nirvany a její nebeské show nedočkala (s anděly kteří představovali naději, osud, život a smrt...).