George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil roku 25. 6. 1903 v Motihari v Indii v rodině koloniálního úředníka, v typické anglické "middle-class". Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, kde plyne také říčka Orwell, podle níž si Blair zvolil svůj pseudonym. Vystudoval soukromou střední školu (proti nim posléze velice brojil) a prestižní Eton. Poté do svých 25 let sloužil v Indické imperiální policii v Barmě (později v knize Barmské dny). V roce 1927 se vrací do Anglie a začíná se živit jako novinář a esejista. Nějakou dobu žije také jako tulák v těch nejchudších vrstvách v Paříži a Londýně (zpracováno v knize Trosečníkem v Paříži a Londýně). Intenzivní politické a sociální vření, které smýká Evropou, ho vtahuje a tak se stává Georgem Orwellem, vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu a zastáncem rovnosti. A ovšem také spisovatelem - v 30. létech napsal jak několik románů, které si bohužel v češtině nepřečtete A Clergyman's Daughter (pozor! toto je již zastaralá informace - román Farářova dcera nedávno vyšel a jen, co se k němu dostanu, tak se o něm dozvíte víc):, Keep the Aspidistra Flying, Coming Up for Air, tak "non-fiction": kniha Road to Wigan Pier nám přibližuje život téměř zbídačených horníků v Lancashirském městečku Wigan. Není divu, že se zapojuje jako dobrovolník do španělské občanské války, kde bojuje v legiích POUM - španělského socialistického hnutí. Zde první nadšení nad fungujícím socialistickým státem brzo střídá znechucení z intrik a fanatismu jednotlivých složek španělské levice. Komunisté bojují s anarchisty a POUM, revoluce je potlačována. Sám je po odchodu z fronty (kvůli zranění - průstřelu krku) hledán policisty (kteří po zakázání POUM zatýkali všechny, kdo s ní byli nějak spojeni) a někteří z jeho anglických spolubojovníků byli komunisty (kteří hodlali po Stalinově vzoru potlačit všechny "trockisty") odvlečeni neznámo kam a zabiti. Orwell velice dobře poznává manipulovatelnost idejí a "vyrábění historie" a zklamán odjíždí. O svých zážitcích píše v knize Hold Katalánsku. V době druhé světové války byl již naprosto pevně přesvědčen, že stávající kapitalistický systém nemá šanci na přežití. A i pokud se Spojencům povede zvítězit, neobejde se to bez dalekosáhlých změn - navrhuje rozsáhlá zestátnění, omezení výsad bohatých, omezení maximálních příjmů, také svobodu koloniím a podobně. Ovšem tím není vůbec myšlen stalinistický systém! Měla to být skutečně socialistická (tedy nic jako sociálně-tržní) demokracie.