Asi největší zajímavostí je, že se jí nechala dobrovolně uštknout a usmrtit egyptská královna Kleopatra po smrti Marca Antonia.
Dalším druhem je kobra černokrká (Naja nigricollis). Vyskutuje se prakticky na celém africkém kontinentu s výjimku Sahary. Jak napovídá její název, bývá nejčastěji zbarvena černě a dosahuje délky 1,5 až 1,8 metru. je nejhojnější kobrou v Rhodesii a bývá považována za jednoho z nejnebezpečnějších hadů Afriky. Má to mnohem vyvinutější schopnost vystřikovat jed z váčků než ostatní druhy kober. Svůj jedovatý sekret je schopna vystřikovat až do vzdálenosti čtyř metrů.
Už ne tak častým druhem je kobra kapská (Naja nivea). Jak už napovídá její název, žije hlavně v jižní části Afriky. Dosahuje délky kolem dvou metrů a ráda vyhledává lidská obydlí, kde způsobuje úhyn menších hospodářských zviřat. Mnohými odborníky bývá považována ze nejnebezpečnější kobru vůbec, protože je velice útočná a jed je velmi účinný.
Jako další kobru zmíníme vzácnou a poměrně dlouhou kobru černou (Naja melanoleuca). Žije v oblast střední Afriky, jižně od Sahary. Bývá obvykle 3,5 metru dlouhá
a černobíle zbarvená. Poměrně často se objeví i v městských parcích a na hospodářských polích, kde je radno si na dávat pozor.
Předposlední kobrou, o které se zmíníme, je kobra obojková (Hemachatus haemachatus). Obývá nejjižnější část afrického kontinentu a dosahuje délky pouze okolo
jednoho metru. Nejčastěji bývá zbarvena tmavě hnědě a její jed není tak účinný.
Svými vlastnostmi se podobá kobře černokrké a to znamená, že mnohem častěji používá způsob „plivání“ jedu než uštknutí.
A poslední kobra, o které vám něco řeknu, je kobra stepní (Walterinnesia aegyptia).
Jak už její latinský název napovídá, žije nejčastěji na území Egypta. Dále ji můžeme spatřit ještě na Sinajském poloostrově, v Sýrii, ráku a Íránu. Bývá obvykle hnědě zbarvena
a dosahuhe délky kolem 1,2 metru.Je to noční druh a ve dne se skrývá pod zemí.
Když je napadena, široce rozevírá čelisti a hlasitě syčí. Vzhledem v době její aktivity
jsou uštknutí člověka velmi vzácná.


















4. Závěr

Právě jsem dopsal svoji první seminární práci o druhu hadů, kteří mě velice zajímají
a imponují. Už vím, že jednoho cíle jsem dosáhl. Dozvěděl jsem se o kobrách mnohem víc věcí, než jsem předtím znal. Doufám, že i vám tato seminarní práce přinese o kobrách něco nového. T obyl a je můj cíl.