Sacharidy dělíme:

monosacharidy (glukóza, fruktóza, ribóza,...)
disacharidy (sacharóza,...)
polysacharidy
škrob + glykogen = zásoba energie
celulóza - vytváří buněčnou stěnu u rostlin
chitin - vytváří buněčnou stěnu
Tuky jsou estery vyšších karboxylových kyselin s glycerolem. Jsou především zásobou energie (u člověka i u většiny živočichů v tukové tkáni, u rostlin v semenech). Fosfolipidy na sebe vážou zbytek kyseliny fosforečné a jsou součástí biomembrán.

Struktura buněk

a) mikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí světelného mikroskopu

b) submikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí elektronkového mikroskopu

Obecná struktura buňky

Na každé buňce můžeme rozlišovat cytoplazmu, jádro a buněčné povrchy.

1) Cytoplazma se skládá z množství drobných buněčných struktur - plazmatických organel, které mohou být několikerého druhu:

Biomembrány jsou strukturálním základem plazmatických organel. Tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin. Buněčné organely, jejichž základem jsou biomembrány, se nazývají membránové struktury buněk. Ribozómy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Cytoskeletární aparát (viz níže)
Buněčná inkluze
- látky zásobní (bílkoviny, tuky, škrob)
- látky odpadové (soli, pigmenty)

2) Buněčné jádro je tvořeno chromozómy. Každý chromozom obsahuje i velkou molekulu DNA, a proto je jádro nositelem informací pro dědičné vlastnosti.

3) Buněčné povrchy tvoří zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. Plazmatická membrána je tvořena biomembránou z glykoproteinů. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek, regulovat chování buňky podle podnětů z prostředí. Je polopropustná. Buněčná stěna není u živočišných buněk. Je tvořena polysacharidy a bílkovinami, je pevná a určuje tvar buňky. Pro většinu látek je propustná. Buňky dělíme podle struktury a dalších vlastností na prokaryotické a eukaryotické.

Prokaryotická buňka

Do této skupiny buněk patří buňky prokaryotických organismů tj. bakterií a sinic.

Cytoplazma je poněkud chudá na membránové struktury. U fotosyntetizujících buněk jsou zde tylakoidy, které uskutečňují fotosyntézu. Jsou zde hojně zastoupeny ribozómy a buněčné inkluze. Jádro je tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) a není ohraničeno biomembránou vůči cytoplazmě.

Plazmatická membrána uskutečňuje navíc funkci uvolňování energie z organických látek. Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin i hub. U některých bakterií zajišťují pohyb buněk bičíky.

Eukaryotická buňka

Do této skupiny patří buňky hub, rostlin a živočichů (mnohobuněčných i jednobuněčných).

Všechny organely membránového charakteru nazýváme souborně membránová soustava buňky.