Společný název pro bakteriální onemocnění vyskytujícím se mezi lidmi a mezi zvířaty je salmonelóza. U salmonelóz je k vyvolání příznaků choroby nezbytné obrovské množství živých mikrobů narozdíl od ostatních infekčních chorob. Tato nemoc je u nás běžně rozšířená a například v roce 1978 bylo hlášeno v Československu 12000 onemocnění. Je to alimentární onemocnění ( tj. šířící se jídlem a vodou ).
Rezervoárem nákazy jsou teplokrevní i studenokrevní živočichové, což znamená že bakterie salmonelózy žije v jejich těle, aniž by vykazovali známky onemocnění. K zamořování drůbeže dochází jednak kontaminovaným krmivem ( rybí a kostní moučka ) a jednak ji roznáší různí hlodavci ( potkani ) a ptáci ( rackové, hrdličky ). Hlavně u mláďat má infekce závažnější průběh a často končí smrtí. Salmonely jsou termolabilní( citlivé na teplotu) a k nákaze dochází alimentární cestou potravinami, které se nezpracovávají za vyšší teploty. To bývají paštiky, sekaná, uzené maso, tlačenka, jelita, majonézy, krémy, zmrzlina...
Inkubační doba je 6-48 hodin, nejčastěji 8-12 hodin. Její délka je závislá na množství požitých salmonel.
Původcem nákazy je bakterie rodu Salmonella různých sérotypů. V posledních letech je to zejména S.entertidis. S.typhi murium a S. agona. Nové typy jsou k nám většinou zanášeny dováženými krminy předevšim rybí a kostní moučkou. Salmonely jsou značně odolné k vlivům zevního prostředí, ve vlhkém prostředí vydrží dny až týdny, ve zmraženém stavu i měsíce. Var je ničí v průběhu několika minut, teplota 60 C za 15-20 minut. Salmonely obsahují toxin, který vyvolává toxické reakce jako je třesavka, horečka, bolest hlavy nebo schvácenost.
Zdrojem nákazy bývá obvykle nakažené zvíře, člověk se jako zdroj nákazy uplatňuje málokdy. Například při salmonelových zánětech vaječníků kachen dochází ke kontaminaci vajec. K přenosu nákazy dochází kontaminovanými potravinami, ve kterých se pomnožily bakterie. Ke kontaminaci potravin dochází dvojím způsobem:
a. Primárně, nebo-li intravitálně, což znamená že při výrobě potravin je použito maso, vnitřnosti, krev, vejce nebo mléko nakažených zvířat. Tento způsob přenosu je v našich podmínkách nejčastější. A dále výrobky z masa infikovaných zvířat nedostatečně tepelně zpracované a uchovávané mimo chladničky se výrazně podílí na přenosu této infekce.
b. Sekundárně, kdy se jako zdroj infekce uplatňují zvířata, vzácně člověk.