Přes stěnu blanitého hlemýždě je vlnění kapaliny přenášeno na tekutinu uvnitř - endolymfu. Pohyb kapaliny vyvolá chvění vazivové membrány Cortiho orgánu a dráždí vláskové buňky (delší vlásky jsou rozechvívány hlubokými tóny, kratší vlásky vysokými tóny). Vláskové buňky jsou opředeny nervovými vlákny a vzniklé vzruchy jsou vedeny vlákny osmého hlavového nervu do mozku a dále do mozkové kůry. (viz.příloha,obr.148 a 149)
Vnímání zvuku
Lidské ucho je schopno vnímat zvuky v rozsahu zhruba 16 - 20 000 Hz. (U zvířat bývá tento rozsah značně posunut doprava, tj. až 100tis. Hz). Vedle základních tónových frekvencí ucho vnímá i svrchní tóny, tj.zabarvení hlasu. Pro zajímavost - mužský hlas se pohynuje v průměru kolem 120 Hz, kdežto hlas ženský kolem 250 Hz.

VI. Orgány polohy a pohybu
Vnímání polohy a pohybu těla je důsledkem činnost celé řady receptorů jako např. svalových, kožních,zrakových atd. Rozhodující roli zde však mají čidla polohy a pohybu hlavy (a tím vlastně i celého organismu) v tzv. vestibulárním ústrojí vnitřního ucha.
Vestibulární aparát je uložen v kosti skalní v kostěném labyrintu, v němž je uložen labyrint blanitý, vyplněný endolymfou.
Vnímání polohy hlavy - zabezpečují dva blanité váčky - utriculus (vejčitý váček) a sacculus (kulovitý váček), které jsou naplněny tekutinou. Na vnitřní ploše jejich stěn se nacházejí políčka složená z receptorů polohy. Ty jsou opatřeny jemnými vláknitými výběžky, které se noří do rosolovité hmoty na povrchu políček. Na tenké vrstvě té hmoty jsou krystalky vápenatých solí - otolity. Při změně polohy hlavy dochází k pohybu krystalků a k podráždění konečků buněčných výběžků prostupujících rosolovitou hmotou.
Vnímání pohybu hlavy - zabezpečují tři polokruhovité kanálky uložené ve třech, na sebe kolmých rovinách. Kanálky jsou na začátku rozšířené, na stěnách jsou zde uloženy receptory pro vnímání pohybu - buňky s tenkými výběžky. Pohyb tekutiny uvnitř kanálků (vyvolaný rotačním pohybem hlavy) podráždí tyto buňky. Souhrou funkce všech tří kanálků je získána ucelená informace o pohybu hlavy. Vzruchy, které vycházejí receptorů váčků i kanálků, jsou osmým hlavovým nervem převedeny do mozkového kmene a do mozkové kůry. Na této úrovni se tak setkávají informace z různých svalových, šlachových, kožních receptorů s informacemi z oka. Dochází k rozboru všech přijatých informací, na jehož základě vzniká o poloze těla informace výsledná. Ta je velmi důležitá pro udržení vzpřímené polohy a rovnováhy těla.