Když se plocha dotyku zvětší, je prahový tlak nižší.
Tepelné podněty
jsou zaznamenávány specifickými tepelnými a chladovými receptory, což jsou nemyelinizovaná a myelinizovaná nervová vlákna ležící v pokožce a ve svrchních vrstvách škváry (v kůži je více chladových receptorů než tepelných). Byla potvrzena i existence nespecifických receptorů, které reagují na bolestivé teplo a chlad. Předměty stejné teploty jako kůže nepociťujeme ani jako teplé, ani jako chladné, takže „teplota kůže je jakousi fyziologickou nulovou teplotou.“*2 Kůže v závislosti na okolní teplotě však mění svou vlastní, termoreceptory se adaptují - do určité míry. Prahový podnět je pro různá místa na kůži různý.Teploty vyšší než 45°C jsou pociťovány jako bolest.
Bolest
Bolest je nepříjemný prožitek, který má mezi ostatními vjemy zcela mimořádný význam. Je signálem poruchy funkce organismu. Bolest je způsobena nocicepčními (nocere=škodit) podněty. Receptory bolesti- nociceptory( jde o tzv. volná nervová zakončení) reagují na chemická dráždění různými látkami, které vznikají při rozpadu tkáně. Nejúčinnější je histamin, na podráždění se však podílejí i jiné látky jako např. serotonin, acetylcholin aj. Na 1cm kůže nebo sliznice připadá asi 100 volných nervových zakončení vedoucí bolest. Bolestivé počitky však nejsou vnímány ze všech částí těla stejně. Bolest je také různě vnímána a snášena.
Bolest můžeme rozdělit na 3 druhy :
- kožní (povrchová)
- hluboká - vychází ze svalů, šlach, kloubních pouzder
- orgánová - ta vychází z určitých úseků(orgánů) trávicí trubice, CS, močopohlavního systému.
Obecně můžeme říci, že je lépe snesitelná bolest povrchová, než bolest hluboká a orgánová. Některé typy orgánových bolestí (např. bolest slinivky břišní, srdečního svalu aj.) mají zničující charakter. Orgánové a hluboké bolesti bývají často nepřesně ohraničené a bývají doprovázeny i celkovou nevolností.

III. Chemické čití, čich a chuť
Vývojově nejstarším typem čití je schopnost reagovat na chemické podněty.Chemické podněty byly první, které působily již na jednobuněčné živočichy.U člověka vznikly specialisované chemické receptory, které slouží k těm nejzákladnějším funkcím jako je orientace, vyhledávání a přijímání potravy a regulace dýchání.
Chemoreceptory ovlivňující dýchání jsou skupiny buňek, které reagují na množství O a CO. Jsou inervovány vlákny hlavových nervů, které přenášejí informace do mozkového kmene a k dýchacímu centru. Tyto buňky jsou uložené v místě, kde se společná krkavice štěpí na vnitřní a vnější.
Čich
Čichový systém spolu s chuťovým patří k chemorecepčním čidlům.