Vzniklé roztoky dráždí chuťové buňky.
Jsou známy čtyři chuťové počitky: slanost, sladkost, hořkost a kyselost; kterým odpovídají i čtyři funkčně rozdílné receptory, soustředěné na jazyku do určitých skupin - pásů: (viz.příloha,obr.135)
- na špičce jazyka převládají receptory pro sladké a slané látky
- po stranách jazyka - vpředu slanost, v zadní části kyselost
- na kořeni jazyka leží receptory pro hořkost.
Práh citlivosti je pro různé chutě různý a závisí na koncentraci a době působení látky. Chuťové podněty mají, na rozdíl od jiných senzorických stimulů, schopnost zachovávat v nervovém systému dlouhodobou stopu.To způsobuje, že takový podnět může vytvořit podmíněné spojení s eventuálním stavem nemoci, který vznikl po požití nějaké jedovaté látky. Vznikne tak podmíněná chuťová averze, která v přírodě zamezuje opakované požití potravy, jež nějak poškodila živočicha.

IV. Zrak
Jedním z nejdůležitějších systémů zajišťujících orientaci v okolním prostředí je zrakové ústrojí, je jím přijímáno zhruba 80% informací. Čidlem zrakového ústrojí je oko, což je složitá optická soustava, která má za úkol vytvoření obrazu na sítnici, základní analýzu a syntézu v sítnici a převod nervových vzruchů do podkorových a korových oblastí mozku. Zraková dráha začíná v sítnici a končí v zrakovém analyzátoru, který je umístěn v mozkové kůře týlních laloků na jejich zevní a vnitřní straně.
Stavba oka : (viz příloha - obr.109)
Oční koule (bulbus oculi) je uložena dutině očnice, ohraničené kostmi lebky. Poškození oka při nárazech na kostěný podklad zabraňuje tukový polštář, na kterém pohyblivý bulbus spočívá. Vchod do očnice je uzavřen víčky.
Stěna oka je tvořena třemi obaly : zevní vazivová vrstva- bělima, střední - cévnatka a vnitřní vrstva - sítnice s receptory.
struktura:
- bělima (sciera) - silná, bílá vazivová blána, která tvoří pevný obal oční koule. V přední části přechází v rohovku.
- rohovka (cornea) - průhledná; tvarem se podobá vypouklému hodinovému sklíčku. Skládá se z tenkých, hustě na sebe přiložených, vazivových lamel.
- cévnatka (choroidea) - tvoří střední vrstvu bulbu bohatě protkanou cévami, které ji zásobují krví. Jsou zde také uloženy buňky obsahující hnědý pigment, který zabraňuje rozptylu světelných paprsků v oku. Přední část cévnatky přestupuje v řasnaté těleso.
- řasnaté těleso (corpus ciliare) - je zřasený prstenec, volně visící mezi bělimou a rohovkou, složený z hladkého svalu a vazivových vláken, na která se připojuje pouzdro čočky. Řasnaté těleso ovlivňuje zakřivení čočky smršťováním či uvolňováním svalu (tím dojde k vyklenutí či oploštění čočky a její světelná lomivost se tak mění).
- čočka (lens crystallina) - je tvořena tuhou, rosolovitou, dokonale průhlednou hmotou; obsahuje 98% vody. Na povrchu má jemné vazivové pouzdro, do kterého jsou upnuta vlákna řasnatého tělesa. čočka je velmi pružná - při uvolnění tahu závěsných vláken se vyklene.
- duhovka (iris) - tvoří kruhový terčík z hladkého svalstva.