Nejbližší bod, který je zcela akomodovaným okem viděn ostře, je označen jako tzv.blízký bod. Jeho vzdálenost od oka se s věkem zvyšuje. Ve 20 letech je asi 10cm, ve 30 asi 15cm. Rozsah mezi vzdáleným a blízkým bodem se nazývá akomodační šíře, vyjadřuje se v dioptriích. Akomodace je řízena reflexivně. Přídatné orgány oka
- okohybné svaly - zajišťují postavení a pohyb očních koulí. Očním bulbem pohybuje 6 svalů - 4 přímé a 2 šikmé; zajišťují prakticky pohyb všemi směry.
- oční víčka (palpebrae) - uzavírají očnici a chrání oko. Podkladem horního i dolního víčka je vazivová ploténka, ke které se upíná kruhový sval oční. Zvnějšku jsou víčka kryta jemnou kůží, která při okrajích přechází ve spojivku. Po okrajích víček vyrůstají řasy, které chrání oko před prachem a nadměrným oslněním. V jejich blízkosti ústí také mazové žlázy, chránící kůži před slzami.
- spojivka (conjuctiva) - je to tenká, narůžovělá blanka, která přechází z vnitřní plochy víček na přední plochu bělimy a končí v okrajích rohovky. - slzná žláza (glandula lacrimalis) - nalézá se při horním, zevním okraji očnice. Drobnými vývody na spojivku horního víčka z ní vytékají slzy s mírným antibakteriálním účinkem a mrkáním se roztírají po bělimi a rohovce. Slzy jsou hromaděny ve vnitřním koutku oka. Odtud odtékají drobnými kanálky do slzného váčku, který leží pod kůží vnitřního koutku. Z něj jsou pak slzy odváděny kanálkem do nosní dutiny. (viz příloha, obr. 110)
Vady a poruchy zraku
Vady optického zařízení oka
- astigmatismus - je způsoben tím, že světelné paprsky jsou rozptýlené, tudíž nemíří do bodového ohniska na sítnici. Rohovka je více zakřivena ve směru vertikálním než v horizontálním, proto se ohniska pro oba směry paprsků liší. Rozdíl zakřivení je 0,1mm, což změní lomivost o 0,5 dioptrie. Je to fyziologický astigmatismus, který vidění výrazně nezhoršuje. Postihuje nejčastěji rohovku, zřídka i čočku. Koriguje se cylindrickými čočkami.
- ametropie - lomivost je jiná než u normálního oka (emetropického), kdy se rovnoběžné paprsky soustřeďují na sítnici bez akomodace. Příkladem je krátkozrakost a dalekozrakost.(viz příloha,obr.160)
krátkozrakost (myopie) - osová délka oka je příliš velká , proto se rovnoběžné paprsky sbíhají už před sítnicí. Vzdálený bod je v konečné vzdálenosti (narozdíl od emetropického oka) a leží těsně vedle bodu blízkého, takže akomodační šíře oka je velmi malá. Tato vada se koriguje rozptylkami. Bývá často vrozená.
dalekozrakost (hypermetropie) - osová délka oka je příliš malá, takže rovnoběžné paprsky se sbíhají až za sítnicí.