Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Mravenčí populace
Dátum pridania: | 04.01.2004 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Lenak | ||
Jazyk: | Počet slov: | 766 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 3 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 5m 0s |
Pomalé čítanie: | 7m 30s |
V prípade obrany ci útoku jsou tito mravenci schopni vystríknout sekret až do vzdálenosti 20 cm. Vajícka mravencu jsou belavá až žlutavá, mají elipsoidní tvar a na povrchu jsou lepkavá. Podle podmínek se z nich líhnou larvy za jeden až pet týdnu. Larvy procházejí peti rustovými fázemi, jsou slepé, belavé, málo pohyblivé a v mladších stadiích porostlé hustými chloupky, jež zabranují prímému kontaktu tela s podkladem ci s jinými larvami. Telo larvy je válcovité, k hlave prudce zúžené. Oci a tykadla nejsou rozlišeny, zato kusadla jsou dobre vyvinuta. Kukly mravencu jsou holé u druhu podceledi Ponerinae a Myrmicinae nebo kryté hedvábitým, podlouhle vejcitým belavým kokonem u druhu podceledi Dolichoderinae a Formicinae. Kokonum se mnohdy nesprávne ríká "mravencí vajícka". Tvorba kokonu je do jisté míry závislá na klimatických podmínkách, nebot pri déletrvajícím deštivém pocasí a pri nedostatku kvalitní potravy snovací žlázy larev zakrnují. Proto se nekdy v hnízdech lesních mravencu rodu Formica nalézají kukly holé, bez kokonu. Po ukoncení kukelního stadia není mravenec schopen se sám vylíhnout. Podarí se mu to až po zásahu starších delnic, které kusadly kokon roztrhnou. Pokud se v jednom hnízde objevují vetší a menší mravenci jednoho druhu, což je u mnoha druhu jev velmi castý, není to zpusobeno ruzným stárím delnic, nýbrž je to dáno vrozenou variabilitou druhu a rozdílnými podmínkami v larválním vývoji nebo i potrebou spolecenství pri formování funkcních skupin delnic. Nejpocetnejšími cleny každého spolecenství mravencu jsou po celý rok delnice, neplodné modifikované samicky. Ty obdobne jako delnice u vcel vykonávají všechny práce v mraveništi. Od plodných a vetších samicek se liší predevším stavbou hrudi a zadecku. Hrudní svalstvo je atrofováno a hrud je proto znacne zmenšená. U delnic je také stavba zadecku ovlivnena atrofií pohlavních orgánu, jejich nervová soustava je mnohem vyspelejší než u plodných samicek. Pocet delnic v hnízde je rozdílný podle druhové príslušnosti a stupne vývoje hnízda. Nekteré druhy mají jen nekolik desítek delnic, u jiných druhu /lesní mravenci/ jde pocet mnohdy do miliónu. Samecci žijí krátkou dobu, jejich poslání a život koncí po svatebním letu. Ke splnení svého biologického úkolu, kopulace, jsou velmi dobre vybaveni. U všech druhu je pro ne charakteristická mohutná klenutá hrud s dobre vyvinutou krídelní svalovinou a mohutná krídla s pevnou nervaturou. Hlava je naopak malá /kusadla silne atrofovaná/, ale nese velké, vypouklé oci a dlouhá, citlivá tykadla. Samecci jsou zpravidla tmave zbarveni.