Sloni mají sloupovité nohy, jejichž kosti jsou seřazeny nad sebou a nejsou zakloubeny v úhlu, jak je u savců běžné. Sloni jsou prstochodci, tedy došlapují na prsty jako baletky. Ty jsou zarostlé ve svalech a kůži. Chodidlo je vyztužené pružným vazovým polštářkem, který tlumí dopad slona a způsobuje, že se slon dokáže i přes svoji hmotnost pohybovat poměrně tiše.

Šedá tlustá kůže je jemně vrásčitá a jen řídce ochlupená. Malá slůňata však mají celé tělo pokryto řídkými chlupy. Pachové žlázy se slonům vyvinuli na uších. Asi od dvou roků vylučuje žláza tmavý výměšek, který je jakousi osobní vizitkou slona. Jestliže se dva sloni střetnou, přikládají choboty jeden druhému k sluchové žláze a očichávají se.

Dospělý slon si může do chobotu nabrat až 10 litrů vody. Žíznivý slon dokáže vypít pomocí chobotu 200 l za 5 minut. Mimořádně mohutní jedinci dokážou vypít denně až 360 l vody. Sloni jsou výlučně býložravci. Množství potravy, které denně zkonzumují, dovedou využít pouze na 35-40%, proto musí denně žrát 15-18 hodin, a tudíž nemohou spát déle než 4 hodiny. Velký příjem potravy a její malé využití přímo souvisí s množstvím exkrementů. Slon vyprodukuje 120-180 kg trusu a 40-60 litrů moče za den. Sloni často potřebují doplňovat svou potravu solí. Rozhrabávají svými dlouhými kly hroudy zeminy obsahující mnoho soli. Mladá zvířata se učí od starších členů stáda, kde nejdou sůl. Při sběru potravy způsobují ohromné škody – vytrhávají velké trsy trav, odlamují větve, strhávají kůru ze stromů, menší stromy vyvracejí z kořenů. V některých oblastech dochází ke střídavým změnám prostředí, plně zapojeného lesa a otevřené savany, v závislosti na počtu tamních slonů.

Mají špatný zrak, ale velmi dobrý sluch a čich. Jestliže jedno zvíře zpozoruje nebezpečí, upozorní celé stádo. Sloni nebrání oblast, ve které se pohybují. Zdá se, že znají své sousedy a jsou s nimi v přátelských vztazích. Každé stádo vede stará samice, za kterou jdou její mláďata a dospělé dcery se svými rodinami. Sloni v jednom stádu spolu zůstávají i několik let. Členové stáda se drží pohromadě, starají se o sebe a v případě nutnosti krmí i ostatní mláďata. Někdy se stádo rozdělí a mladší samice odchází s některými dalšími ze stáda, ale zůstávají v blízkosti své původní skupiny a brzy se k ní mohou zase přidat.

Mladí samci odcházejí za stáda, když dosáhnou pohlavní dospělosti, asi ve dvanácti letech. Samci mohou utvořit stádo, ale to nemá žádné trvalé členy a může se den ze dne měnit.