Myšovití
Muridae – čeleď hlodavců menší velikosti (délka těla většinou 5 – 30 cm), s dlouhým ocasem, který je buď holý, nebo pokrytý šupinami či prstencovitě zrohovatělou pokožkou. Zahrnuje rody myška (v ČR myška drobná, Micromys minutus), myš (v ČR myš domácí), myšice a Rattus (s druhy potkan a krysa). Tzv. laboratorní (bílá) myš je albinotická forma vyšlechtěná z myši domácí.
KRYSA
Obecný název pro velké myšovité hlodavce, v užším slova smyslu někteří hlodavci rodu Rattus, kam patří např. v ČR poměrně vzácně se vyskytující krysa (Rattus rattus) a s krysou zaměňovaný potkan (Rattus norvegicus). Krysa pochází z jihovýchodní Asie, do Evropy se dostala asi před 3 000 lety. Suchomilný, původně stromový druh, zdržuje se nejčastěji ve vyšších patrech stodol, sýpek a na půdách hospodářských budov. V současnosti v ČR žije pouze podél Labe od České Kamenice po Mělník, ostrůvkovitý výskyt je hlášen i z okolí Mladé Boleslavi. Krysa je velmi vnímavá k původcům moru (na rozdíl od potkana) a ve středověku byla i v českých zemích zdrojem nákazy. Ve středověku přenášela v Evropě mor např. blecha krysí (Nosopsyllus fasciatus), která žije na drobných hlodavcích. Viz též potkan.
POTKAN
Rattus norvegicus – hlodavec z čeledi myšovitých. Původem pravděpodobně v Mandžusku, během 18. stol. se s lodní a později i železniční dopravou rozšířil po celém světě. Synantropní druh. Na rozdíl od krysy obývá vlhčí místa, kanály, sklepy a přízemí budov. Má ocas kratší než tělo, srst na hřbetě tmavší než na břiše, menší ušní boltce (při přehnutí nedosahují k očím). Potkan může být přenašečem infekčních nemocí (např. salmonelózy, Weilovy žloutenky). Vůči moru je rezistentní; tím, že vytěsnil krysu z jejího biotopu, omezil výskyt blechy krysí (Nosopsyllus fasciatus), která ve středověku přenášela mor. Mezihostitel některých parazitů člověka (např. svalovce).
MYŠICE
Apodemus – rod hlodavců z čeledi myšovitých. Zahrnuje druhy většinou s velkýma ušima a očima a s dlouhým ocasem, ze kterého se snadno svlékne pokožka. V ČR žijí 4 druhy: myšice temnopásá (Apodemus agrarius), myšice lesní (Apodemus flavicollis), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a myšice malooká (Apodemus microps).
MYŠ DOMÁCÍ
Mus musculus – drobný hlodavec z čeledi myšovitých; původně stepní semenožravý druh, dnes synantrop (viz též synantropie).
V ČR žije převážně v lidských sídlech, jen v nejteplejších oblastech setrvává celoročně v přírodě, většinou se na zimu stahuje do lidských obydlí. V Evropě žije pět druhů rodu Mus.
|