Membrána buněčná rostlinných buněk je v kontaktu s tuhou buněčnou stěnou na povrchu buňky.membrána buněčná, schéma stavby buněčné membrány
celulosa, celulóza – polysacharid vyskytující se v přírodě, nejhojnější organická sloučenina. Je hlavním stavebním materiálem cévnatých rostlin, ale i bakterií, mořských rostlin a živočichů. Struktura celulosy je vytvářena nerozvětvenými řetězci asi 500 jednotek D-glukosy. Sumární vzorec (C6H10O5)n, kde n je vyšší než 150. Čistá celulosa je bavlna. Průmyslově se celulosa získává z buničiny. Používá se pro výrobu speciálních papírů (zejm. filtračních) nebo je dále chemický zpracovávána, např. při výrobě viskosových vláken, acetátových vláken, nitrocelulos, karboxymethylcelulosy. celulosa, část makromolekuly celulosy

chitin, dusíkatý polysacharid, látka zpevňující kutikulu členovců (kmen Arthropoda) a buněčnou stěnu některých vyšších hub (Fungi). Chemickým složením se podobá celulose.

peptidy, organické sloučeniny složené ze dvou nebo více aminokyselin spojených peptidovou vazbou. Počet aminokyselin v peptidu je označen násobícími předponami (dipeptid, tripeptid atd.). Oligopeptidy obsahují deset a méně aminokyselin; polypeptidy obsahují více než deset aminokyselin. Peptidy s relativní atomovou hmotností nad 10 000 (makropeptidy) se považují již za bílkoviny. .