Zpočátku naše rostlinky budou vyžadovat vyšší obsah dusíku, ten v potřebném množství nalezneme v obyčejné kopřivě, v bobovitých rostlinkách (jetel, hrách, fazol a vlčí bob), nebo třeba v kostní či rohovinové moučce.
Kopřivy, nebo bobovité nasekáme na hrubo a čerstvé, nebo kompostované rozložíme po celém záhonu, je nutné předem odstranit veškerá semínka jak z kopřiv, tak z bobovitých, z obou nám stačí pouze otrhané listy. Použijeme-li kostní a rohovinovou moučku "pocukrujeme" záhonek co nejrovnoměrněji v doporučeném množství od výrobce.
Nyní můžeme nechat zahrádku svému zimnímu osudu.
Po zimě zhruba v začátkem března opět záhonek prokypříme naším hákem, přičemž podzimní biohnojivo neodstraňujeme, hákem se pouze zatáhne do vrchní vrstvy půdy. Tímto můžeme považovat přípravu půdy za skončenou.

Předpěstování a výsadba:
Semínka prostě máme, nebo si je nějak opatříme, jak a kde nechávám plně na Vaší fantazii a schopnostech. Také je otázkou zda tzv. předpěstovávat, či vysévat přímo do záhonku. Oba způsoby jsou správné, já osobně se přikláním k předpěstování sazeniček a pozdějšímu přesazení. Tím si můžeme totiž vybrat pouze nejsilnější sazeničky a pomáhat tak přírodě ve výběru nejsilnějších jedinců, nechceme přece aby naše kytičky postupem let degenerovaly.
K výsadbě si připravíme ke každému semínku jeden plastový kelímek 2-3 dcl, který na dně prorazíme hřebíkem a naplníme zeminou, nejlépe zakoupenou v zahradnictví. V každém kelímku pak vyhloubíme uprostřed v zemině jamku 0,5-1cm hlubokou a do každé z jamek vhodíme semínko, které zahrneme. Kelímky zalijeme dešťovou, nebo 24 hodin odstátou vodovodní vodou.
Do čtrnácti dnů se objeví malinkaté rostlinky, ta semínka, která nevyrostla, nebo vyrostou později vyhodíme, neboť s nimi prostě něco není v pořádku a nikdy z nich nevypěstujeme silné jedince. Asi od konce dubna až do konce května přesadíme opatrně naše sazeničky na záhonek, dbáme aby měli rostlinky dostatek místa - půlmetrový okruh volného místa kolem každé ze sazeniček rozhodně není na škodu. Abychom nechali co nejvíce práce na přírodě, protože ta jediná je odborník na slovo vzatý, zamulčujeme volnou zeminu okolo sazeniček starým dobrým listím z kopřiv a záhonek zalijeme dešťovou vodou.
Další zálivky aplikujeme dle počasí, platí tady stejně jako ve všem - Méně je více.

ROZEZNAT, POZOROVAT, CHRÁNIT - aneb zvířátka na zahrádce:
Při pozorování naší zahrádky zjistíme, že se nám všude prohání spousta různého tvorstva, od nejmenších druhů hmyzu, přes ptáky, až po malé savce. Je přímo nutné si těchto živočichů všímat, jednotlivé druhy poznávat a vyvozovat závěry. Musíme si neustále opakovat, že všechno tvorstvo do naší zahrádky prostě patří, my bydlíme v paneláku a třeba taková mšice bydlí v přírodě. Nerozčilujme se že ta mrcha nám ožírá květinky, neřešme pouze důsledky, ale hledejme příčiny.