1.3 Sója v osevním postupu
Malá náročnost na předplodinu umožňuje zařazovat luskoviny po většině předplodin. Až na výjimky je nevhodné jejich pěstování po sobě, jiných luskovinách a jetelovinách. Snášenlivost pěstování po sobě je známá pouze u sóji, lupin a hrachoru. Ostatní luskoviny by měly být pěstovány na stejném pozemku nejdříve po 3 - 6 letech. Obvykle se pěstují po obilninách.
1.4 Pěstitelský význam
Vysoký obsah bílkovin v semenech i v celé nadzemní biomase. Semena mají též vysoký obsah tuku . Vysoce cenné jsou agronomické vlastnosti , zejména předplodinová hodnota.

1.5 Negativní pěstitelské vlastnosti
·výnosová nestabilita
·náchylnost k chorobám a škůdcům
·malá kompenzační schopnost (výraznější vliv nedostatků v agrotechnice)
·pukavost lusků
·náchylnost k poškozování semen při výmlatu a posklizňovém ošetření
·dlouhá vegetační doba
·malá odolnost vůči chladu
·pomalý počáteční růst (snadné zaplevelení porostu na počátku vegetace)
· nesnášenlivost k pěstování po sobě.;
1.5 Zdravotní hledisko
Podle nejnovších prúskumú je lékem proti infarktu, protože po podávaní sójových bobú se znižuje v krvi obsah lipidú, v žilách sa netvoří krvné srazeniny a nevzniká kúrnatění tepen. Sója se označuje za vyslovene protisklerotickou potravinu.
1.6 Potravinářske hledisko
Sójovou mouku možno přimíchat do každé mouky a sójové boby možno požívat jako strukovinu. Boby se po rozemletí ředí vodou na mléko, skvasují se na sójové sýry. Do krémova zbarvený tofu, kterému se říka i sýr z Ásie, se vyrábí rozemletím uvařených sójových bobú na sójové mléko, které se potom sráží nerastným syřidlem. Tofu má vysoký obsah bílkovin, nízky obsah nasycených tukú a neobsahuje cholesterol. Má neutrální chuť a múžeme z neho připravovat sladké, slané i pikantní pokrmy.