referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Fedor
Štvrtok, 15. apríla 2021
Sója
Dátum pridania: 15.03.2006 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: mortality
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 817
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 3.2
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 5m 20s
Pomalé čítanie: 8m 0s
 
Historie
Sója luštinatá (Glycine max.) se řadí k luštěninám (čeleď bobovitých, Fabaceace) jako hrách nebo fazole. Jako kulturní plodina se pěstuje již nejméně 4.000 let a pochází z východní Asie. Staří Číňané ji velmi dobře znali. Rúzne kultury sóje jsou v Číne známe již asi 5000 let. Námořníci rozšířili sóju z Číny do ostatních orientálních zemí, když ji s sebou brali na své mořeplavby. Teprve ve dvacátých létech 19. století začali američtí farmáři pěstovat sóju ve velkém, nicméně pro krmné účely zvířat. V Evropě však zůstala prakticky neznámá až do 20. století (do Evropy se prý dostala v r. 1779, kdy do pařížské botanické zahrady došla menší zásilka semen z východní Asie). Teprve kolem druhé světové války, kdy byly jedlé oleje a tradiční proteinové zdroje omezené, se sója stala významnou složkou lidské potravy.

Dnešek
Dnes je sója jednou z nejdůležitějších světových plodin. Největší podíl na produkci sóji mají Spojené státy (51%), Brazílie (19%), Argentina (10%), Čína (9%) a ostatní (11%). Využití sóji je velmi široké. Sójové boby se mimo jiné zpracovávají na olej, omáčky, mouku, mléko a sójove maso. Kromě toho se také konzumují v syrovém stavu v podobě naklíčených sójových klíčků, které se hodí do zeleninových salátů nebo pomazánek.

Charakteristika
1.O sóji všeobecně
Sója se také nazývá “proteinová bomba”. Marně byste hledali mezi přirozenými potravinami takovou, která by byla bohatší na bílkoviny. Sójové boby jsou navíc zdrojem velmi kvalitních plnohodnotných rostlinných bílkovin a výživného oleje. Jsou biologicky hodnotnější než bílkoviny luštěnin nebo obilovin, co se týče jejich AMK složení. Mohou tedy plně nahradit konzumaci masa a z ekonomického hlediska je sója mnohem výhodnější.
Sója dnes dozříva ve všech oblastech, kde je možno pěstovat kukuřici na zrno. Sója kvete přibližne v červenci až v srpnu. V srpnu až řijnu se zbírají její semena, čiže boby.

Složení sojového bobu:
·38% bílkovin
·15% rozpustných sacharidů
·15% nerozpustných sacharidů (vláknina)
·18% tuk (2% lecitin)
·14% vlhkost, (popel) ostatní

Dále obsahují: vitamíny a minerální látky - draslík, dvakrát víc vápnika jako v mlíku, železo, fosfor, horčík, kyselinu listovou, vitamín E, vitamín B6, dále horčinu, steríny, saponíny, flavonoidy, cholín, betaín, rozličné enzýmy, škrob obsahují jen v nepatrním množství
Sója je vhodná jak pro dospělé, tak pro kojence, je-li správně zpracována. Lidé alergičtí na proteiny v kravském mléce v ní nacházejí alternativní proteinový zdroj. Sója je přirozeně bezlepková potravina. Sójový protein je lehce stravitelný a obsahuje komplexní aminokyseliny, které naše tělo potřebuje k udržení zdraví. Přestože obsahuje relativně málo methioninu, je dobrým zdrojem lysinu. Následným zpracováním nebo v kombinaci s dalšími potravinami, zeleninou, obilovinami, se biologická hodnota sóji zvyšuje a plně nahrazuje maso.

1.1 Biologické hledisko
Jednoročná plstnatá bylina so 40-90 cm vysokou rozkonářenou stonkou. Květy jsou obojpohlavné. Vrchný semenník dozříva na velké struky. Jednoletý druh z čeledi bobovitých, hlavním produktem jsou suchá semena (s průměrnou vlhkostí asi 13 – 15%), která lze opět dlouhodobě skladovat. Tím, že obsahují relativně větší množství bílkovin, označujeme ji jako bílkovinovou zrninu. Vedlejším produktem jsou suché i zelené rostliny, které se využívají ke krmení. Významnou předností sóji je fixace vzdušného (molekulárního) dusíku z atmosféry hlízkovými bakteriemi žijícími na jejich kořenech.

1.2 Agronomické hledisko
· schopnost vázat vzdušný dusík prostřednictvím hlízkových bakterií
· pokrývaj téměř veškerou svoji potřebu N a obohacuje o dusík i půdu pro následné plodiny
· kořenový systém - vliv na půdu (mohutný kořenový systém přispívá ke zlepšování fyzikálního stavu půdy a půdní struktury)
· vliv na obsah a kvalitu humusu v půdě (kvalita posklizňových zbytků)
· vliv na potlačování plevelů (zastíněním půdy ve druhé části vegetace)
· využívání živin i z méně přístupných forem a z většího profilu půdy
· vysoká předplodinová hodnota, zejména pro obilniny (v osevních sledech představují kvalitního přerušovače s potřebnými fytosanitárními účinky)
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Sója SOŠ 2.9631 577 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.