Orgánové sústavy človeka
DÝCHACÍ SOUSTAVA
Základní funkce přívod kyslíku do těla a odvod kysličníku uhličitého. Ryby mají vnitřní žábry, do nich se vstřebá kyslík rozpuštěný ve vodě. Obratlovci již mají plíce. U savců se plíce bohatě člení do jemných plicních sklípků.Stěna každého sklípku je z jedné vrstvy buněk a je obklopena sítí vlásečnic. Kyslík se dostává snadno ze sklípků do krve ve vlásečnicích a oxid uhličitý z krve do sklípků. Ptáci mají malé plíce, vdechnutý vzduch prochází plícemi do vaků, které vybíhají do různých částí těla, jsou zásobárnou vzduchu a ptáka nadlehčují.
Tělní tekutiny Krev a míza – přivádějí živiny buňkám, odvádějí zplodiny Krev – plazma /tekutina/ , krevní destičky – červené a bílé krvinky, krevní destičky Červené krvinky obsahují červené krevní barvivo /hemoglobin/, které na sebe váže kyslík. To umožní dopravu kyslíku k buňce. Oxid uhl. Se naopak dobře rozpouští v plazmě. Mezi buňkami je tkáňový mok. Jeho přebytek tvoří míza.Soustřeďuje se do mízních cév a jimi jde do krve.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA
Oběhovou soustavu tvoří srdce a cévy. Pohyb krve zajišťuje srdce. U různých obratlovců různě složité. Vždy tlaková pumpa. Cévy – rozvodná síť od tlustých pod tlakem až po jemňoučké vlásečnice. Jejich stěnou živiny hupky dovnitř do buňky a odpadní látky ven do oběhové soustavy. Krví do orgánů, které je likvidují.
Oběh. Soustavy obratlovců jsou uzavřené. Krev která rozvádí kyslík je okysličená. Krev, která odvádí oxid uhličitý z buněk je odkysličená. U ryb pohání srdce jen odkysličenou krev. U obojživelníků se okysličená a odkysličená mísí. U plazů ještě také U ptáků a savců je již srdce rozdělené na dvě části. Pravá pohání krev odkysličenou levá okysličenou
Srdce funguje takto : Srdeční svalovina komory se stáhne, krev je vháněna do cév a zároveň je do uvolněné síně krev nasávána. Když se stah uvolní, přetéká krev ze síně do komory. To se střídá.
VYLUČOVÁNÍ
Vylučování odpadních látek zajišťují ledviny Z těla se odstraňují přebytečná voda a dusík vznikající při rozkladu bílkovin. V těle se tak udržuje stálé vnitřní prostředí, které je třeba pro průběh všech životních dějů.Čištění krve probíhá ve váčcích, z váčku jde zpět do oběhové soustavy a voda s nežádoucími látkami – prvotní moč odčerpávají odvodné kanálky. Moč se zahušťuje než je vyloučena z těla ven.
Vylučování probíhá také potem.
P A M A T U J
Soustava trávicí, dýchací, oběhová a vylučovací zajišťují přívod živin i kyslíku a odstraňují nežádoucí látky z těla.
ŘÍZENÍ ĆINNOSTI ORGANISMU
Buď A/ činností hormonů B/ nervovou soustavou
Hormony ovlivňují rychlost uvolňování energie v buňkách, růst, tlak krve, rozmnožování atd. Nervová soustava zaznamenává podněty z okolí, zajišťuje přenos, zpracování a předávání pokynů k reakci na podnět. Nervová buňka se skládá z těla s jádrem, z výběžků přijímajících podněty, z výběžku odvádějícího nervový vzruch a výběžku předávajícího nervový vzruch. Nejvíce neuronů je v mozku a v míše. Jsou to centra nervové soustavy. Z nich vedou nervy do celého těla. Vytvářejí obvodové nervstvo
Mozek obratlovců se skládá z těchto částí
-přední mozek /dělí se na koncový a mezimozek/ -střední mozek -zadní mozek /dělí se na mozeček a prodlouženou míchu
Průběh nervové činnosti má tři části Podnět --- informace jde do ústředí, zpracuje se --------- odpověď To celé se nazývá r e f l e x n í d r á h a, neboli reflex
Reflexy jsou vrozené a získané, vrozeným se také říká instikty. Vrozené často zpracované v míše, získané vždy výsledkem činnosti mozku. Reflexní dráha míchou Smyslový orgán --- dostředivým nervovým vláknem je vzruch veden do míchy,odstředivým nervovým vláknem odpověď přenesena např. ke svalu
Reflexní dráha mozkem Smyslový orgán---- dostředivým nerv. Vláknem do nervového ústředí v mozku ---odstředivá nervová vlákna vedou odpověď do výkonného orgánu ,např. svalu.
Podmíněný reflex – podmíněný zkušeností, odtud název Získání nových reakcí – učení
Podněty nemusí být jen zvnějšku, ale i z vnitřku.
|