* charakteristické znaky, vývoj, hospodářský význam rostlin, význam semenných rostlin pro člověka, ochrana rostlin

JADERNÍ (Eukaryota)

Říše: Rostliny (Plantae)

Podříše: Vyšší rostliny (Cormibionta, Embryobionta)

Převážně autotrofní eukaryotické rostliny mající v tylakoidech chloroplastů dvojici chlorofylu a, b. Tělo vyšších rostlin (kormus) má soustavu vodivých pletiv a dokonalou soustavu krycích pletiv.

Oddělení:

Rostliny nahosemenné (Pinophita)

Vyšší rostliny s tělem rozlišeným na nadzemní stonek nesoucí listy a podzemní orgány - primární kořeny. V dřevní části cévních svazků mají nahosemenné rostliny cévice.

Primární (hlavní kořen) se vyvíjí z kořínku uloženého v semenu. Část, kde hraničí primární kořen se stonkem, se nazývá kořenový krček. Hlavní kořen se později bohatě větví. Endogenně vznikají postraní kořeny.

Ve stonku nahosemenných i krytosemenných rostlin jsou kolaterální cévní svazky s dřevní a lýkovou částí na stejném paprsku, a to tak, že lýková část směřuje k obvodu stonku a dřevní část dovnitř.

Dochází k vývoji i v soustavě pletiv dělivých. Iniciála - jediná dělící se buňka na vrcholu orgánů. U plavuní, rostlin nahosemenných i krytosemenných tvoří četné iniciály soustavu pletiv dělivých - meristémy.

Nahosemenné rostliny se vyvinuly z ryniofytů. Prastará část nahosemenných rostlin, která se vyvinula v devonu, byla zařazena do třídy prvosemenných rostlin (Progymnospermatae), V dalším vývoji se nahosemenné rostliny rozdělily do dvou vývojových větví:

1. větev s malými, jednoduchými, celistvými, většinou celokrajnými listy

třídy: jinany (Ginkgoatae)

jehličnany (Pinatae)

2. větev s velkými členěnými až složenými listy

třídy: rostliny liginodendrové (Lyginodendratae)

cykasy (Cycadatae)

Třídy Jinany (Ginkgoatae), jehličnany (Pinatae)

Jinany -listy bohatě vidličnatě členěné až celistvé. Dodnes se uchoval pouze jinan dvoulaločný v jihovýchodní Číně.

Jehličnany - jednodomé rostliny stromovitého vzrůstu. Listy jehlicovité s jedinou žilkou. Zástupce jehličnanů známe od konce karbonu. Dodnes se uchovalo mnoho druhů, velké část však patří minulosti.

Jehličnaté lesy.

Borovice - nachází se na chudých písčitých a skalnatých půdách.

Borovice černá - nachází se na teplých vápencových půdách. Jehlice vyrůstají na brachyblastech (zkrácené větévky) po dvou a jsou delší než 7 cm.

Borovice horská - kosodřevina - keřovitá, na brachyblastech má po dvou jehlicích

Borovice vejmutovka, borovice limba - mají místy po pěti jehlicích

Smrk obecný - má jehlice na listových polštářích, po opadání jehlic jsou větévky drsné. Zralé šišky se nerozpadávají. Smrk vytváří smrkové lesy.

Jedle bělokorá - jehlice nemá na listových polštářcích. Po opadání jehlec jsou větévky hladké. Zralé šišky se na stromech rozpadávají. Roste v horských smíšených lesích.

Modřín opadavý - roste na okrajích lesů, na zkrácených větévkách má svazečky jehlic, na zimu opadavých.

Tis červený - dvoudomý strom, nižší, někdy keřovitý vzrůst, čárkovité ploché jehlice

Význam lesů

* produkují a obnovují dřevní surovinu
* ovlivňují podnebí krajiny
* jsou zásobárnou vody
* vypařují mnoho vodní páry, která zvyšuje vlhkost vzduchu
* zvyšují množství ročních srážek

Třídy: rostliny lyginodendrové (Lyginodendratae), cykasy (Cycadatae)

Rostliny lyginodendrové - chudě větvené keře, stromy i druhy popínavé (liány). Rostly v karbonu a permu.

Cykasy - nevětrný nebo jen málo větrný kmen, listy 1 - 2krát zpeřené, rostly již v karbonu a permu, ve zbytcích se zachovaly do současnosti v tropech a subtropech.

Oddělení: Rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)

Cévy (tracheje jsou trubice, které vznikly spojením řady buněk tak, že se rozpustily stěny oddělujícící vždy dvě a dvě buňky následující vertikálně za sebou. Cévy plní vodivou funkci až po odumření cytoplazmy.

Krytosemenné rostliny se ve vývoji rozdělily na dvě vývojové větve, zařazované do tříd:

1. dvouděložné (Magnolioatae, Dicotyledoneae) - vývojově starší
2. jednoděložné (Liliatae, Monoco tyledoneae) - pocházejí ze starobylé skupiny dvouděložných

Nejdůležitější znaky, jimiž se skupiny odlišují:

Dvouděložné rostliny:

* mají v zárodku dvě vstřícné dělohy
* z kořínků vyroste primární kořen (zůstává zachován)
* ve stoncích jsou cévní svazky uspořádány do kruhu, mezi dřevní a lýkovou částí je dělivé pletivo - kambium, „Letokruhy"
* složitá žilnatina, složitější květy

Jednoděložné rostliny:

* mají v zárodku jedinou dělohu
* růst primárního kořene zastaven, funkci přejímají kořeny náhradní
* svazky cévní v lodyze roztroušené, není zde kambium
* jednoduchá žilnatina, jednodušší květy

Samčí a samičí šištice nahosemenných rostlin. Květ krytosemenných rostlin.

Samčí a samičí šištice se objevují na jehličnanech na jaře. Samčí šištice obsahují samčí výtrusnicové listy - tyčinky. Jsou uspořádány do šroubovice. Na spodní straně mají přirostlé výtrusnice - prašná pouzdra.

V samičích šišticích jsou semenné šupiny. Vyrůstají ve šroubovici. Na svrchní straně jsou vajíčka.

Květy krytosemenných rostlin jsou nadzemní části rostliny.