referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Klaudia
Nedeľa, 17. novembra 2019
Ortopedické vyšetrenie
Dátum pridania: 25.07.2006 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: ZlaMrcha:o)
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 319
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 6.4
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 10m 40s
Pomalé čítanie: 16m 0s
 
Vyšetření v ortopedii, tak jako i v jiných oborech, musí být všestranné a důkladné, musíme postupovat podle určitého algoritmu, na každého pacienta je nutno mít dostatek času, prostoru a samozřejmě také trpělivosti vyslechnout si všechny jeho stesky, jakkoli se nám zdají podružné. Principy empatie platí i v ambulanci ortopeda. Veškeré nálezy je nutné pečlivě zaznamenat, ať pro účely následné terapie a návaznosti na jiné obory, pro účely výzkumu, ale též z forenzních důvodů.1.anamnéza:a)rodinná – pátráme po vrozených vadách, jež mohou často míti genetický podklad a hrozí tak nebezpečí pro další generace. Další skupinou onemocnění, jejichž zdroj může být v rodině, jsou infekce, a to ať specifická, tak i nespecifická infekční onemocnění. V této fázi vyšetření nás též zajímají rodinné poměry a životní podmínky.b)osobní – tuto část vyšetření v běžné praxi ambulantního provozu vynecháváme.

Je však nedílnou součástí vyšetření v případě hospitalizace nemocného. Zajímáme se o prodělaná dětská onemocnění, zda v dětství trpěl na časté angíny, zda prodělal spálu, popřípadě jiná závažná onemocnění typu meningitidy a podobně. Ze sledovaných onemocnění nás poté zajímá zejména tromboembolická nemoc, glaukom, infekční hepatitida, tuberkulóza, diabetes mellitus, zda pacient drží určitý druh diety, ptáme se na kardiovaskulární onemocnění, popřípadě vyzveme pacienta, aby uvedl jiná závažná onemocnění, pro která je léčen. Dále se ptáme na prodělané operační zákroky, zda proběhli bez komplikací, v jakém typu anestezie byl zákrok proveden, kdy, kde a kým. Ptáme se na předchozí závažné úrazy, v jakém roce k nim došlo, kde a jak byly ošetřeny, zda zanechaly trvalé následky. V této fázi vyšetřovacího postupu zjišťujeme také, zdali pacient je alergický na nějaká farmaka, materiál či prostředí, pátráme po abusu, to jest zdali kouří, kolik cigaret denně a jak dlouho, zda ve zvýšené míře holduje alkoholu a nyní i na to, zda užívá některé návykové látky a případně na způsob jejich aplikace.

V tomto bodě vyšetřovacího protokolu uvádíme též pacientovu chronickou medikaci.c)sociální anamnéza – zjišťujeme ( toto zpravidla znovu jen u hospitalizovaného pacienta ) sociální poměry nemocného, jeho ukončené vzdělání, současné a případná předcházející zaměstnání pokud mají možnou příčinnou souvislost se vznikem onemocnění. Ptáme se, zda nemocný žije sám, či s rodinou. Na našem pracovišti, v rámci výzkumu, nás nyní zajímá, v případě zlomenin horního konce femuru, mobilita pacienta před vznikem úrazu, tedy zda se pacient pohyboval bez omezení, o berlích, či o holi.d)nynější onemocnění – základem této části je dotaz na místo, čas a mechanismus vzniku poranění, popřípadě doba vzniku obtíží u chronických onemocnění. Postupujeme chronologicky, krok za krokem, celým průběhem základního onemocnění. Ptáme se na charakter obtíží u bolesti na způsob jejího vzniku, vyvolávající faktor, její intenzitu, zda je trvalá či intermitentní, zda někam vyzařuje. Ptáme se na celkové nespecifické příznaky jakými jsou například únava, slabost, teplota.

Zde bychom také měli uvést, jakým způsobem se pacient ocitl na našem pracovišti, zda na základě doporučení praktického lékaře, zda byl přivezen vozem RZS, či zda přišel sám. U zejména chronických onemocnění pak na způsob předchozí léčby, a kde byla pacientovi poskytnuta, u úrazů kde proběhlo primární ošetření, pokud k němu nedochází až v naší ambulanci.2.klinické vyšetření: Postupujeme dle klasického schematu pěti „P“. V ambulantní praxi ortopeda však v naprosté většině případů ustupujeme od pátého „P“, tedy vyšetření per rectum ( výjimkou je toto vyšetření při podezření na poranění kostrče ). Per rectum vyšetření však v rámci onkologické prevence, spolu s vyšetřením prsů u ženy, by mělo být součástí vyšetření pacienta při jeho přijetí do ústavního ošetřování.a)pohled – tak jako v jiných medicínských oborech, tak i zde je předpokladem řádného klinického vyšetření prohlídka pacienta obnaženého, v ambulantním provozu je možno u lokalizovaných afekcí se spokojit s obnažením dané oblasti a jejího nejbližšího okolí a porovnat ji s druhostrannou.

Všímáme si celkového vzezření nemocného, jeho chůze, držení těla, jeho proporcionalitu, zda pacient nezaujímá nějakou úlevovou polohu. Zjišťujeme výšku, váhu, popíšeme případné přítomné jizvy po předchozích operačních zákrocích a poraněních, stav kůže, ochlupení.b)pohmat – zjišťujeme kvalitu kůže, turgor, tloušťku podkožního tuku, lze porovnat disproporce v teplotě jednotlivých kožních okrsků. Zaznamenáme přítomnost otoku, hematomu, fluktuace podkoží, případnou patologickou rezistenci, zjišťujeme kožní senzitivitu. Palpací lokalizujeme místo maximální bolestivosti. V této fázi vyšetřování můžeme též přistoupit k měření rozsahu pohybů v kloubech jež příčinně souvisejí s postiženou oblastí. Vyšetřujeme všechny pohyby možné v daném kloubu až do maximálních poloh jež nám umožní případná bolest, kterou pociťuje pacient. Porovnáváme námi naměřené hodnoty s hodnotami druhostrannými a též s výsledky tabulkovými. Na závěr se též zajímáme o stav periferie, o její prokrvení, senzitivitu a motoriku.c)poklep – vyšetřujeme poklepovou citlivost či bolestivost sledované oblasti.

Zásadní je toto vyšetření při podezření na poranění páteře, kdy poklepem na trnové výběžky obratlů zjišťujeme poraněnou etáž páteře. V případě přijetí do ústavního ošetřování pak poklep využijeme při vyšetření hlavy, hrudníku a břicha dle schématu známého z interní praxe.d)Poslech – využijeme ho zejména v diagnostice suspektních zlomenin, kde nás zajímá krepitus úlomků, dále v případě drásotů a vrzotů při vyšetřování pohyblivosti kloubů. Patří ke standardu v případě hospitalizace pacienta a vyšetřování jeho plic, srdce, břicha.3.pomocná vyšetření:A)ARTROSKOPIE: diagnostická nebo léčebná. Principem je zavedení optiky do kloubu malou incizí, druhou incizí poté zavedeme pracovní nástroj. Toto vyšetření využíváme zejména v diagnostice a terapii afekcí postihujících kolenní a ramenní kloub, popřípadě kloub hlezenný. Výhodou je poměrně malá invazivita zákroku, možnost časné rehabilitace, časová a personální nenáročnost.B)PUNKCE A BIOPSIE: jedná se o poměrně nenáročná vyšetření pro ortopeda, o to však náročnější pro histologa, patologa či biochemika a bakteriologa.
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.