Zobrazovacie metódy v ortopédií

ZOBRAZOVACIE METÓDY V ORTOPÉDIÍ

RTG – patří k základním doplňkovým vyšetřením v ortopedii, avšak následuje zásadně až po důkladném klinickém vyšetření. Využíváme několika metod o jejichž základních principech, výhodách a nevýhodách se nyní v krátkosti zmíním.

Konvenční rtg ( skiagrafie ): pracuje na základě různé konzistence tkáně a od toho se odvíjející různé propustnosti jednotlivých vrstev pro rentgenové paprsky. Hlavní indikací je podezření na poranění skeletu či jinou afekci nosného aparátu těla. Využíváme snímků provedených ve dvou, navzájem kolmých, projekcích. Výhodou je poměrně dobrá dostupnost, finanční nenáročnost, rychlost a nízká radiační expozice. Nevýhodou je zejména přítomnost sumačních efektů. V určitých lokalizacích ( například acetabulum, scaphoideum, plato tibie, páteř ) pak využíváme projekcí speciálních, centrovaných na danou oblast. Je zde možnost v určitých indikacích vzužít rentgenkontrastních látek ( artrografie kolena, ramena ), což zvyšuje rozlišovací schopnost rentgenu.

SKIASKOPIA - metoda s pomocí rentgenzesilovače s možností záznamu dynamiky procesu. Využíváme ho zejména na operačních sálech v průběhu zákroků. Nevýhodou je poměrně značná radiační expozice.

TOMOGRAFIA - v průběhu expozice dochází k vzájemnému posunu lampy a filmu, bez pohybu zůstává vyšetřovaná oblast. Ta je poté ostře ohraničená proti okolí. Hlavní indikací je znázornění diskrétních linií lomu, sekvestrů, ohraničených kostních lézí. Výhodou, zejména při srovnání s CT, je možnost zobrazení sagitálních i frontálních vrstev, nevýhodou pak dojem celkové neostrosti obrazu. Dnes je tato metoda nahrazována CT a MRI.

CT ( výpočetní tomografie ) - jde vlastně o prozařování sledované vrsty či oblasti v desítkách směrů rotující lampou s měřením změny intenzity záření. Počítač poté vypočte hustotu tkání a s využitím Hounsfieldových jednotek sestaví obraz dané vrstvy. Tuto metodu využijeme zejména při vyšetření skeletu, zobrazení volných těles v kloubních dutinách a v diagnostice nádorů páteře a měkkých tkání. Výhodou je poměrně vysoká tkáňová rozlišovací schopnost bez překrývání struktur. Nevýhodou naopak přítomnost artefaktů vznikajících pohybem vyšetřovaného, dále finanční náročnost a v některých oblastech naší republiky též horší dostupnost.

ANGIOGRAFIA - aplikace rtg kontrastní látky do cévního systému, nejčastěji cestou femoralis retrográdně, a poté konvenční snímkování. Hlavní indikací je znázornění cévního zásobení tumorů, vyšetření cévního zásobení dané oblasti při rozvaze o způsobu další terapie určité afekce končetin. Výhodou je maximálně přesné zobrazení cévního zásobení. Nevýhodou je invazivita zákroku a dyskomfort několik hodin po provedeném vyšetření.

MRI ( magnetická rezonance )- podstatou této metody je účinek silného magnetického pole na protony vodíku v těle vyšetřovaného. Je jim udělen vysokofrekvenční impulz, po jehož přerušení se protony navrací zpět do původního postavení na nižší energetické hladině a vyzáří energii, kterou snímáme a z jejích hodnot poté rekonstruujeme obraz vyšetřované krajiny. Hlavními indikačními skupinami jsou úrazy, záněty, ischemie a degenerativní procesy. Výhodou je možnost zobrazení v libovolných rovinách, možnost tkáňové typizace a dosud žádné známé vedlejší účinky. Nevýhodou je značná časová a finanční náročnost, v našich podmínkách horší dostupnost. K vyhodnocení výsledků vyšetření je nutná poměrně značná zkušenost rentgenologa.

SONOGRAFIA- vyšetřovací přístroj vysílá ultrazvukové vlnění, které se odráží na rozhraní odlišných tkání a do detektoru se vrací toto vlnění s různým časovým posunem z jednotlivých vrstev. Indikací tohoto poměrně jednoduchého vyšetření v ortopedii jsou výrazně omezené, jelikož ultrzvuk neproniká kostí a zobrazíme tak jen povrch kosti a měkké tkáně. Užíváme ji zejména u novorozenců k diagnostice a screeningu vrozených vad kyčelních kloubů, u dospělých pacientů pak zejména v diagnostice a lokalizaci podkožních hematomů, případně subperiostálních procesů. Užít ji můžeme též při vyšetřování afekcí kloubních.

SCINTIGRAFIA- principem tohoto vyšetření je aplikace radioaktivní látky, jejíž rozložení v těle pak snímáme pomocí scintilační kamery. Jedná se o látku selektivně vychytávanou danou, námi vyšetřovanou, tkání. Indikací je zjišťování a hodnocení aktivity patologických procesů kostních. Výhodou je možnost vyšetření celého skeletu najednou, metoda je vysoce citlivá, a proto velice výhodná zejména ve screeningu. Zásadní nevýhodou je naopak její malá specifičnost.