Škodlivé látky

U lidí nejde jen o drobné poruchy jako u přístrojů. Už působení více než dvaceti organických těkavých sloučenin v ovzduší vyvolává vážné příznaky syndromu nemocných budov. Potíže jsou individuální, ale v zásadě jde o podrážděné, červené a slzící oči, pálící krk, podrážděné dýchací cesty, únavu, roztěkanost, někdy nevolnost. Čím vyšší je koncentrace VOC, tím výraznější jsou příznaky. Při podrobném zkoumání se ukázalo, že jinak působí jednotlivé látky a jinak jejich směs. Ve velmi nízkých koncentracích zhruba desetkrát a někdy stokrát nižších, než jsou hodnoty udávané jako zdraví škodlivé, skutečně tyto látky problémy nepůsobily. Ovšem jen tehdy, když působily každá zvlášť, což je v běžném životě prakticky vyloučeno. V okamžiku, kdy jsou smíchány dohromady, jejich účinky se násobí. Proč, to se zatím přesně neví. Neví se ani, co vše by se v kancelářích vlastně mělo měřit. Existuje sice seznam několika desítek těkavých organických sloučenin, na něž se výzkumníci zaměřují, ale všichni si uvědomují, že tento výčet zdaleka není konečný.

Při měření obsahu škodnivých látek v budovách a kancelářích se postupuje v podstatě stejným způsobem, jako když se měří smog v ovzduší. Od osmdesátých let minulého století se měří počet VOC nebo spíš všech nežádoucích chemických látek v jednom krychlovém metru vzduchu. Syndrom nemocných budov dále komplikují mikroorganismy a houby, které se udržují zejména v klimatizačních zařízeních. Tyto houby a mikroorganismy rovněž vylučují těkavé organické sloučeniny dokonce tak nebezpečné jako hexan, aceton nebo karcinogenní benzen.

Ochrana

Lze vůbec lidi před syndromem nemocných budov chránit? Někteří vědci navrhují doklimatizace a dostatek čerstvého vzduchu, což je v budovách v centru měst neuskutečnitelný požadavek. Doporučují často měnit filtry v klimatizaci a používat filtry z dřevěného uhlí. To má zabránit vytváření molekul ozonu. Také další návrh, jak bojovat s VOC, je pro řadu firem nepřijatelný. Zbavit se všech výrobků, které těkavé organické sloučeniny vylučují. Kryty všech počítačů, kopírek, skenerů a dalších přístrojů jsou z umělých hmot. A také nábytek, koberce a další věci. Koneckonců by pak bylo třeba zbavit se i lidí, kteří, jak už bylo řečeno, tyto VOC rovněž vylučují.

Květiny jako řešení

Nejjednodušším řešením se zdají být květiny umístěné v kancelářích a otevřená okna místo klimatizace. Spousta lidí má ale na květiny alergii, otevřená okna v centru města doplní organické těkavé sloučeniny v kanceláři smogem z ulice a bez klimatizace se budou počítače v létě přehřívat. Odborníci z americké NASA se zaměřili na možnosti využití rostlin na omezení či likvidaci tohoto syndromu. V závěru sestavili seznam dvaceti rostlin, které se dají pěstovat v místnosti a které doslova požírají škodlivé těkavé organické sloučeniny ze vzduchu. Každá je specialistka na nějakou jinou škodlivou látku. Například azalky, gumovníky, tulipány, pryšce a bambusy si nejraději pochutnávají na formaldehydu. Palma areka likviduje toluen. To by ale znamenalo udělat z kanceláře doslova botanickou zahradu a umístit tam nejrůznější druhy rostlin. Vědci zkoumali dál a objevili rostliny, které likvidují několik typů VOC najednou. Například lilie ničí jak aceton, tak metanol a také etanol, benzen, trichloretylen, etylacetát, formaldehyd i toluen. Jak ji ale pěstovat v kanceláři? Navíc její silná vůně sama působí lidem někdy až nevolnost, ztrátu soustředění a v řadě případů vyvolává lilie prudkou alergii. Řezané lilie řešením nejsou. Všechny uvedené škodlivé látky konzumuje pouze živá rostlina, která je potřebuje pro své kořeny. ¨

A tak už zbývá jen zelený filodendron, který NASA uvádí rovněž jako dobrého likvidátora VOC. Zda pomůže omezit syndrom nemocných budov, odstranit slzící oči, únavu, nesoustředenost a zamezí výpadkům přístrojů, je otázka. I podle NASA by takových filodendronů mělo být v průměrné kanceláři několik. Nicméně vědci to nevzdávají. Výzkumy pokračují. Snaží se objevit nějakou chemickou látku, která bude působit jednoduše a účinně a v nových budovách a v kancelářích dokáže nežádoucí těkavé organické sloučeniny úplně zlikvidovat. Pak už bude možno chodit do práce s radostí a bez obav z následků. Zatím si ale se syndromem nemocných budov nikdo nedokáže poradit. Dobrá zpráva je, že všechny tyto příznaky odezní, jakmile člověk nemocnou budovu opustí. Pak ale s hrůzou čeká, že na druhý den tam opět půjde pracovat.