referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Václav
Pondelok, 28. septembra 2020
Rastlinná bunka
Dátum pridania: 04.02.2008 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: choroba3
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 3 542
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 9.6
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 16m 0s
Pomalé čítanie: 24m 0s
 
Rostlinná buňka

Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých soustav. V jejich buněčných strukturách probíhají biochemické reakce. Všechny dnešní buňky měly patrně předka v původní buňce se základními biochemickými aktivitami. Odtud se rozdělily do 3 linií: archaebakterie, eubakterie a eukaryotní organismy. Archaebakterie a eubakterie patří souhrnně mezi prokaryotické buňky. Jejich rozdíl s buňkami eukaryotickými spočívá v tom, že jsou mnohem menší, mají jen jednu cytoplazmatickou membránu. Nemají žádné organely - jádro neexistuje. DNA je jako jeden chromozom nechráněn v cytoplazmě, všechny další části (ribozómy, speciální biochemické cykly) jsou také volné neohraničené a nemají cytoskelet. Tvar buňky je určen buněčnou stěnou. Eukaryotické buňky jsou naproti tomu mnohem větší, vše je členěno do membránových kompartmentů a tvar buňky je určen zejména cytoskeletem (Doucha, n.d.).

Chemické složení buňky

Buňku tvoří z 60% - 90% voda. Po jejím odpaření získáme sušinu, která obsahuje látky anorganické (1 - 10%) a látky organické (bílkoviny, sacharidy, tuky a nukleové kyseliny). Voda slouží především jako rozpouštědlo. Mnohé reakce v buňce probíhají ve vodných roztocích, některých se voda přímo účastní. Voda má schopnost štěpit jiné molekuly na ionty, důležité pro další biochemické reakce. Většinu látek přijímá buňka ve vodních roztocích, pouze výjimečně přijímá pevné částice (fagocytóza).

Bílkoviny jsou makromolekulární sloučeniny. Vznikají pospojováním aminokyselin peptidovou vazbou - vzniká polypeptidový řetězec. Aminokyselin je asi 20 (např. valin, glycin) a jejich uspořádání a zastoupení vytváří specifiku bílkovin. Molekuly bílkovin jsou stavební součástí všech buněčných struktur. Bílkoviny mají význam při regulaci procesů v buňce - hormonální regulace, imunitní ochrana organismu (bílkoviny = protilátky). Nukleové kyseliny jsou další základní makromolekulární látkou živých organismů. Vznikají pospojováním nukleotidů. Každý nukleotid je tvořen dusíkatou bází, cukrem a kyselinou fosforečnou.

Nukleové kyseliny mají význam pro dědičnost tzn. pro přenos genetické informace. Pořadí nukleotidů v kyselině určuje vlastnosti buněčných bílkovin. Rozlišujeme 2 základní nukleové kyseliny:

Kyselina ribonukleová (RNA) je jednovláknitá. Obsahuje cukr - ribózu, dusíkaté báze: adenin (A), uracil (U), cytozin (C) a guanin (G).
Kyselina deoxyribonukleová (DNA) je dvouvláknitá. Obsahuje cukr deoxyribózu, dusíkaté báze: adenin (A), tymin (T), cytozin (C) a guanin (G).

Sacharidy jsou nejpohotovější zdroj energie. Jejich význam spočívá v energetickém metabolismu. Při fotosyntéze dochází k tvorbě glukózy, přeměňuje se světelná energie v energii chemickou, která je potřebná pro uskutečňování životních funkcí. Sacharidy dělíme na monosacharidy, disacharidy, polysacharidy, škrob a glykogen, celulózu a chitin.

Tuky jsou estery vyšších karboxylových kyselin s glycerolem. Jsou především zásobou energie. Fosfolipidy na sebe váží zbytek kyseliny fosforečné a jsou součástí biomembrán. Všechny organely membránového charakteru nazýváme souborně membránová soustava buňky. Tvoří ji:

1. Mitochondrie - drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. V mitochondriích se uvolňuje energie z chemických látek - jsou to tedy energetická centra buňky.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5    ďalej ďalej
 
Galéria k článku [1]
Podobné referáty
Rastlinná bunka SOŠ 2.9381 361 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.