- základní organizační tj. strukturní a funkční jednotka tkání, orgánů a organismů
- nejmenší žívý tvor je vírus, schopný samostatné existence a rozmnožování
- jsou to systémy zcela otevřené, které vymě'nují s okolím látky, energii a informace
chem. složení buňky: voda - 60 - 90%, sušina - asi 40% (obsahuje anorgan. i organ. látky), biogenní prvka (C, O, N, H, P, S), biomolekulár. látky (bílkoviny, lipidy, polysacharidy, nukleové kys. - DNA, RNA)

Rozdělení:
- prokaryotní
- eukaryotní

PROKATYOTNÍ BUŇKA
- patří sem jednobuněčné organismy (bakterie a sinice), prokaryot. buňka je menší než eukaryot. buňak, je chudá na organely a membránové systémy. - má vysokou rychlost metabolismu, má charakteristický tvar - tyčinky, kuličky šroubovice - má 4 části:

a) cytoplazma - koncentrovaný roztok molekul, zcela vyplňuje prostor buňky, je chudá na membránové organely, obsahuje látky zásobní, odpadní, ribozomy (tělíska, která mají význam při syntéze bílkovin), klidová buňka obsahuje několik set ribozomů (až 30 000), u fotosyntetizujících buněk jsou zastoupeny tylakoidy, které uskutečňují fotosyntézu

b) jaderná hmota = jádro - tvořeno jedinou, do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA na bílkovinném nosiči. Netvoří komplex s histony. DNA je vlastně jediným chromozem v buňce, je 1000x delší než samotná buňka, není přítomna jaderná membrána. Jsou zde navíc plazmidy - malá tělíska obsahující přídatnou DNA, jsou zdrojem doplňkové dědičné informace v poměru 1/1000

c) cytoplazmatická membrána - nachází se pod stěnou, u většiny buněk je hladká, mohou však být i vychlípeniny membrány (umožňují výživu měňavkám a bílým krvinakám). Je jedinou membránou v buňce. Izoluje vnitřní prostředí od vnějšího, reguluje příjem a výdej vody. Je selektivně (výběrově propustná) = semipermeabilní = polopropustná. Výběrově propouští roztoky pravé (tuky, cukry).

d) buněčná stěna - tvořena mureinem, jediný pevný útvar v buňce, určuje tvar buňky. Tvoří slizové pouzdro kolem buňky, má ochrannou funkci, vyrovnává vnitřní přetlak

další obaly:
pouzdro (bílkovina + polysacharid) - zvyšuje odolnost
glykokaly (polysacharidy) - umožňuje přichycení na různé povrchy
- pohybové orgány: - bičík - orgán pohybu, 1,2 nebo žádný, bývá až 10x delší než samotná buňka
- fimbrie - krátká, křehká vlákna, na povrchu bakterie
- i tzv. sex-fimbrie - umožňuje přenos gen. materiálu mezi buňkami.