Formy nebunkových organizmov - vírusy

- nebuněčné organismy, mají nejasný původ - charakterizujeme je jako odštěpek živé hmoty, nejsou to buňky
- na rozdíl od buněk prokaryotních a eukaryotních:
- obsahují většinou pouze jeden typ nukl. kys,. tj. DNA nebo RNA
- mají pouze 20 - 200 genů
- nejsou schopny samostatného růstu a dělení
- nemají aparát pro tvorbu bílkovin (ribozomy, RNA)
- nemají vlastní metabolismus, proto parazitují
- velikost 15 - 300 nm

stavba viru:
- nukleová kyselina - nositel genet. programu viru, DNA nebo RNA, uložena v kapsidě
- kapsida - schránka z bilkovinných molekul (kapsomer), chrání nukl. kyselinu před vnějším prostředím
- enzym - obsahují jej jen některé viriony, uvnitř kapsidy, potřebný k zahájení autoreprodukce
- membránový obal - okolo kapsidy, tvořen fosfolipidovou vrstvou s bílkovinami

dělení virů:
podle napadené buňky:
- živočišné viry
- rostlinné viry
- bakteriální viry = bakteriofágy (zkráceně fágy)
- cyanofágy - napadají sinice
- mykofágy - napadají houby

podle obsažené nukleové kyseliny:
- RNA viry - rostlinné
DNA viry - živočišné
retroviry - obsahují enzym katalyzující transkripci virové RNA do DNA

viry se vyskytují ve 2 fázích - extracelulární (vně buňky)
- intracelulární (uvnitř buňky)
- extracelulární: viriony - částice viru, které jsou schopny infikovat hostitelskou bu%nku, má 1 nebo víc molekul DNA nebo RNA /nikde ne obě), ta nese veškeré geny viru, je uložena v bílkovinném obalu - kapsidě.
- intracelulární: spočívá v replikaci virové NK v buňce hostitele a tvorbě nových virionů uvnitř hostitele

průběh virové infekce:
1) přilnutí viru k povrchu buňky (hostitel. buňka obsahuje receptory)
2) vniknutí viru do buňky (u bakteriofága vniká jen NK, u živoč. buněk vniká celý virus)
3) v hostitel. buňce se syntetizují enzymy == rozpad chromozomu v hostitel. buňce, následuje replikace NK a vytvoření kapsidů == hostitel. buňka praská (lýueje) a viriony se uvolňují do prostředí.

formy a důsledky virové infekce:
a) virus nebo samostatný virový genom v buňce přetrvává, aníž se replikuje nebo je v buče pomnožovýn jen nepatrně bez škodlivých důsledků pro buňku
b) genom viru se včlení do genomu hostitel. buňky = stane se její součástí - tzv. virový chromozom - je dále předáván dceřiným buňkám jako tzv. provirus - za některých podmínek může udělit hostitel. buňce nové vlastnosti (tzv.

nádorová transformace), ale častěji způsobuje nádorová onemocnění - rakovinu
c) virus je buňkou pomnožován a buňka tím zaniká, pomnožené viriony infikují sousední buňky tkáně přenos virů:
- ževočišné - vzduchem (kapénková infekce, prach), potravinami vebo vodou, nebo hmyzem
- rostlinné - hmyz (nejčastěji), parazitičtí hlísti a houby, infikovaná semena nebo i pyl infikovaných rostlin

onemocnění:
rostlin - virus tabákové mozaiky
zvířat - slintavka, kulhavka
člověka - způsobená:
a) RNA viry - dětská obrna, rýma, chřipka, příušnice, spalničky, vzteklina, klíšťová encefalitida, zarděnky. onkogenní viry
b) DNA viry - bradavice, opar, pravé a plané neštovice, katary horních cest dýchacích
c) retroviry - napadání lymfocytů T, onemocnění je provázeno tvorbou nádorů, nervovými poruchami, zvýšenou citlivostí organismu na různé patogenní mikroorg. (původce zánětu plic. tuberkulozy, houbových onemocnění), dále HIV (human immunode- ficiency virus) - vyvolává AIDS - syndrom získaného selhání imunity.