referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Žaneta
Pondelok, 1. júna 2020
Fyziologická stavba oka
Dátum pridania: 16.12.2001 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: robo13
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 530
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 5.6
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 9m 20s
Pomalé čítanie: 14m 0s
 
Fyziologická stavba oka

Oko je párový orgán zraku a zároveň nejsložitější smyslový orgán lidského těla. Oko tvoří oční koule uložená v tukovém polštáři v očnici, jež má tvar pyramidy s vrcholem mířícím dovnitř a jejíž kostěné stěny tvoří pevnou ochranu pro oko. Otvorem ve vrcholu očnice vstupuje zrakový nerv a v jeho okolí začíná šest okohybných svalů, které se připojují k oční kouli a zajišťují její pohyb. U dospělého zdravého člověka má oční koule průměr asi 24 mm a téměř dokonale kulovitý tvar.
Oční koule se skládá ze tří vrstev:
a) zevní bělimy – tuhá, vazivová a dokonale neprůhledná, v přední části oční koule přechází v čirou rohovku.
b) střední živnatky – v zadní části oční koule přechází v cévnatku, která zajišťuje výživu oka, vpředu přechází v duhovku s kruhovou zornicí (pupilou),která reaguje na množství dopadajícího světla, podle toho mění svůj průměr a reguluje tak množství světla dopadajícího na sítnici.
c) vnitřní sítnice – se při lékařských vyšetřeních pozoruje jako oční pozadí oranžové až červené barvy, pokrývá asi dvě třetiny vnitřního povrchu oční koule, obsahuje fotoreceptory (světlocitlivé buňky čípky a tyčinky, ve kterých se mění světelný impuls na nervový vzruch). Nervová vlákna sítnice se shromažďují v okolí bělavého místa sítnice slepé skvrny ve zrakovém nervu, který světelnou informaci předává prostřednictvím elektrických vzruchů dále zrakovému centru mozku soustředěném do týlního laloku. Zrakový nerv se skládá z nervové a podpůrné tkáně a cév. Obsahuje 1,2 miliónu axonů, které pokračují z vrstvy nervových vláken sítnice. Vlákna vstupují do zrakového nervu tak, že nejperifernější vlákna jsou uložena na okraji nervu a centrálnější ve střední části.
Oční koule je vyplněna čirou, rosolovitou tekutinou, sklivcem, před nímž je průhledná rosolovitá čočka, zavěšená na řasnatém tělese.K němu se upínají čočkovité vazy, jemná vlákénka přidržující čočku na místě. Při akomodaci se vlákénka uvolní stahem svalů tělesa a čočka se stane vypuklejší a tím i lomivější. Čočka tak zaostřuje obraz blízkých předmětů (předměty vzdálené méně než šest metrů nevytvářejí na sítnici ostrý obraz). Při uvolnění svalů se řasnaté těleso oploští, vlákénka se napnou a svým tahem oploští čočku. Tak se tak stává méně lomivou (zaostření na vzdálené předměty). Prostor před čočkou rozděluje duhovka na dvě části – přední a zadní oční komoru, které jsou vyplněny komorovou vodou.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.