Nadnárodní megakorporace totiž ovládají náš svět a dokonce už ani světové vlády nemají takovou moc jako tyto giganty. Jsou jakousi šedou eminencí v pozadí všeho. Diktují si podmínky, které ve







-3-

většině případů nejsou ve prospěch budoucnosti lidstva, a tudíž by mohly ovlivňovat tento projekt ve svůj prospěch. S mou utopií se ovšem nese řada problémů jako financování, místo výzkumu atd.



Uvědomujeme si, že klonování není evoluce, jen vytváříme tu samou věc nebo ji popřípadě pozměňujeme? Pozměňujeme ji a tudíž ji specializujeme na určité

podmínky. Čím větší specializace, tím větší náchylnost ke změně prostředí. Čím větší náchylnost ke změně prostředí, tím větší šance, že když se něco náhle změní a podmínky, na něž je specializace cílena neexistují nebo mizí, organismus nepřežije tuto změnu. Je už natolik specializován, natolik závislý na dané věci, že bez ní nemůže žít. Klonováním odbouráváme přirozený výběr zajišťující nám rozmanitost a pozměňováním přirozenou evoluci, která z nás udělala to, čím jsme nyní. Zasahujeme čím dál tím víc a tímto bychom zasáhli hodně rázně. Položme si otázku, chceme být stejní i za 1000 let? Hrajeme si s s něčím, co nevíme, co může udělat, v této chvíli si nemusíme uvědomit nedozírné následky. Možná si je ani nechceme přiznat nebo naše touha po poznání a neustálého měnění je silnější. Tak či tak následky odsouváme na druhou kolej. Copak se nikdy nepoučíme? Hlavní otázkou podle mě není, jestli klonování zlegalizovat či ne, ale zdali chceme, aby nám klonování tolik zasáhlo do života?.