Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Mäsožravé rastliny
Dátum pridania: | 10.03.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | treble | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 370 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 5.2 |
Priemerná známka: | 2.93 | Rýchle čítanie: | 8m 40s |
Pomalé čítanie: | 13m 0s |
V Asii jsou lokality v okolí Kaspického moře a Aralského jezera, v Indii, východní Číně, Japonsku, na Velkých Sundech a dále v severní a severovýchodní Austrálii.
Současné rozšíření: Na území Evropy výrazně ustupuje vlivem odvodňování a meliorací, např. ve Francii, Itálii, Německu, Rakousku a Bulharsku již vyhynula. V Rumunsku se udržuje v deltě Dunaje, ve Švýcarsku byla vysazována nedaleko Curychu. Nejvíce lokalit je známo v Polsku, pravděpodobný výskyt je i na Ukrajině a v Rusku (nejsou však k dispozici informace z výzkumných prací). V České republice byla naposledy zjištěna na lokalitě Loucké rybníky na Karvinsku v roce 1952. V roce 1994 byla experimentálně vysazena do volné přírody a populace se dodnes udržuje pouze na Třeboňsku. Naprotu tomu se pokusná populace neudržela na lokalitách v CHKO Litovelské Pomoraví, Poodří a Pálava. Na Slovensku byl naposledy její výskyt zjištěn na lokalitě Veľké jazero ve Východoslovenské nížině v roce 1983. Od roku 1997 je na Slovensku organizováno pokusné pěstování v prostředí rybníka Marheček u Malacek.
Charakteristika: Jediný druh svého rodu, teplomilná vodní bezkořenná rostlina s pastmi aktivního typu.
List a lodyha: Lodyha je dlouhá 10 - 30 cm a může být i chudě větvená. Listy jsou sestaveny do husté řady přeslenů, většinou osmičetných. Funkce a konstrukce listů upomíná na příbuznou suchozemskou mucholapku podivnou. Čepele listů, velké za optimálních podmínek asi 5 až 10 mm, slouží k lapání živočichů rychlým sevřením .V řapících listů je mnoho dutin s plynným obsahem, takže nadnášejí rostlinu, aby vzplývala těsně při hladině. Všechny části rostliny jsou zelené a slouží k asimilaci.
Květ: Zelenavě bílé květy jsou velké asi 5 mm a podobají se květům mucholapky podivné. Vyrůstají jednotlivě na stopkách dlouhých asi 2 cm. Otvírají se těsně nad vodní hladinou. Kvetení vyvolávají teploty nad 28 °C po dobu alespoň 2 týdnů, u nás je kvetení vzácné.
Semeník: Vícesemenná tobolka
Semeno: Semena jsou černá lesklá vejčitá. Podobají se semenům mucholapky podivné (Dionaea muscipula).
Vegetační pupen: Turiony čili přezimovací pupeny vytváří jen v mírném klimatickém pásmu, ty přezimují na dně. Vznikají nahloučením přeslenů listů, jsou štětičkovitého tvaru, velké 4 až 7 mm. Jedinci pěstovaní celoročně při teplotě kolem 20-25 °C a dostatečném zimním osvětlení turiony nevytváří.
Množení: Prakticky možné jen vegetativní. Rostlina se dělí samovolně větvením. Následným odumřením starých částí se boční lodyhy oddělí. V literatuře se udává, že nejmenší částí, ze které může vyrašit nová rostlina, je část z mladší lodyhy se zhruba dvěma až třemi patry listů.
Světlo: V letním období postačuje polostín, v zimě záleží na vegetační formě.
Podobné referáty
Mäsožravé rastliny | SOŠ | 2.9608 | 265 slov | |
Mäsožravé rastliny | ZŠ | 2.9802 | 199 slov |