Pokud jsme snížením teploty nevyvolali tvorbu turionů a rostlina vegetuje i v zimě, je velmi vhodné přisvětlovat a tím prodloužit den.
Co to je klimadiagram a k čemu je to dobré?
Masožravé rostliny rostou v nejrůznějších koutech světa a je proto zcela přirozené, že klimatické poměry se na lokalitách jejich výskytu liší. Například rosnatky najdeme v mírném podnebném pásu , ale některé druhy rosnatek rostou i v tropických oblastech. Tam jsou jak teploty tak i srážkové úhrny nesrovnatelně vyšší než u nás. Dalšími příklady MR jsou láčkovky (Nepenthes), jejichž nížinné a horské druhy stojí proti sobě hlavně pokud se teplotních podmínek týká.
Pro úspěšné pěstování je vhodné co nejvěrněji napodobit podmínky, v nichž MR přirozeně rostou. Klimatické podmínky pak patří k těm, které lze napodobovat velice těžko. Ke klimatickým podmínkám řadíme především teplotu vzduchu v rámci jejího cyklického kolísání během dne, ale i se změnami v rámci roku. Dále sem patří dešťové srážky kde lze vypozorovat určitou závislost mezi jejich množstvím a obdobím roku.
Velmi dobrým informačním zdrojem, který vypovídá jak o teplotě tak i o srážkách, je klimadiagram. Abych byl přesný: Klimadiagram je shrnutí údajů o klimatu určitého místa či lokality do přehledné grafické podoby a to pomocí dvou křivek. Jedna zobrazuje měsíční úhrny srážek, druhá průměrné měsíční teploty. Na vodorovné ose x jsou naneseny jednotlivé měsíce roku. Pro lokality na severní polokouli je zvykem nanášet je od ledna do prosince, zatímco pro jižní polokouli platí pořadí od července do června. Grafy se tak vždy shodují v pořadí ročních období. Ve směru osy y jsou vyneseny údaje o teplotě a srážkách. Protože je každý takový klimadiagram jedinečný pro určitou lokalitu, je nutné, aby byla lokalita jasně vymezena jménem a nadmořskou výškou. Rovněž je zvykem uvést průměrnou roční teplotu a roční úhrn srážek na lokalitě.