referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Matúš
Sobota, 21. septembra 2019
Mäsožravé rastliny
Dátum pridania: 10.03.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: treble
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 370
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 5.2
Priemerná známka: 2.93 Rýchle čítanie: 8m 40s
Pomalé čítanie: 13m 0s
 
Schopnost rostliny lapat hmyz pozoroval pravděpodobně roku 1759 poprvé anglický guvernér Severní Karolíny Arthur Dobbs, objevitel mucholapky podivné (Dionaea muscipula). O deset let později získal živou mucholapku zoologicky a botanicky zaměřený obchodník John Ellis a jako první vyjádřil předpoklad, že lapání hmyzu souvisí s výživou rostliny.
Dodnes panuje nejednotnost v označování masožravosti rostlin. U nejznámějších rodů-rosnatek, láčkovek nebo špirlic-tvoří hlavní podíl kořisti hmyz. Těmto rostlinám se říká tedy hmyzožravé (insektivorní). Jiné rostliny-vodní bublinatky a aldrovandka- lapají zejména planktonní korýše, ale také rybí plůdek, pulce žáby, myši, červy a prvoky, říká se jim masožravé (karnivorní) rostliny. Tento pojem použil poprvé Diderot v 18. st. Všechny rody masožravých rostlin mají v lapacích a trávicích orgánech enzym proteáza, štěpící bílkoviny. Proto se stal termín masožravé rostliny vyhovující.
Půdy a vody, jež jsou jsou domovem těchto rostlin, jsou deficitním prostředím, kde není dostatečné množství biogeních prvků, zvláště dusíku a fosforu. Příkladem takových půd je rašelina, bílý křemenný písek nebo laterity v tropické zóně. Živočišná potrava u těchto rostlin však není nepostradatelná. Všechny přijímají také minerální látky z okolního prostředí a asimilujícího ostatní zelené rostliny. Všeobecně lze říci, že mírné přikrmování masožravých rostlin podporuje jejich růst, kvetení a tvorbu semen. Např. u semenáčků rosnatek lze přikrmováním snížit úmrtnost. Příliš početná, nebo objemná kořist je však škodlivá, neboť ji zachvátí hnilobné procesy a rostliny potom ohrožuje infekce.

Pasti
Masožravé rostliny lapají hmyz různými mechanismy. V zásadě můžeme pasti rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu tvoří pasti aktivní, to znamená takové, které se aktivně při chytání kořisti pohybují. Pohyb je to v podstatě bleskový (maximálně několikasekundový). Do skupiny aktivních pastí řadíme pasti rodů Aldrovanda, Dionaea a Utricularia (dříve samostatný rod Polypompholyx, který by do této skupiny také patřil, je dnes zahrnován pod rod Utricularia. Druhou skupinu tvoří pasti takzvaně pasivní. Zařadili bychom sem pasti všech ostatních rodů masožravých rostlin, tj. Drosera, Drosophylum, Byblis, Pinguicula, Sarracenia, Nepenthes, Genlisea, Heliamphora, Cephalotus a Darlingtonia. Je třeba však hned připomenout, že některé pasti z této skupiny se rovněž pohybují. Máme na mysli většinu rosnatek (Drosera) a tučnic (Pinguicula).
 
   1  |  2  |  3  |  4    ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Mäsožravé rastliny SOŠ 2.9608 265 slov
Mäsožravé rastliny 2.9802 199 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.