Zásah proti vnitřním parazitům by měl být proveden veterinářem.








prakticky:
Datum nálezu: 21.10.2001
Místo nálezu: Lázně Bělohrad, obydlená oblast s rodinnými domky
Nalezený jedinec:
Druh: ježek východní (Erinaceus concolor)
Pohlaví: neurčeno
Věk: přibližně 2 měsíce
Hmotnost: 340 g
Zdravotní stav: vizuálně dobrý

Příbytek: prostor o velikosti 0,8 x 2,6 m, budka – papírová krabice 30x30cm, vchod
10x10cm
podklad – papír
umístěno ve sklepní místnosti, přes den mírně osvětlené
Teplota: kolísavě mezi 16 až 18°C

Pozorování ježka v průběhu jednoho týdne:
21.10.2001 – 23:30 – nález ježka, zhotovení příbytku, zvážení
potrava: granule – krmivo pro psy, voda
22.10.2001 – úprava prostředí – vhodnější budka, stabilnější miska na vodu apod.
odstranění parazitů – Arpalit 1%, 1 klíště mechanicky pinzetou
potrava: granule, jablko, voda
23.10.2001 – potrava: syrové hovězí maso, granule, jablko, voda
24.10.2001 – potrava: granule, sýr (Hermelín), vařené vejce, voda
25.10.2001 – potrava: granule, syrové hovězí maso, sýr, jablko, voda
26.10.2001 – potrava: bez dodaní nové potravy (nedopatřením – stužkovací večírek)
– pouze zbytek granulí a vody
27.10.2001 – vážení
potrava: vařené kuřecí maso, granule, voda
30.10.2001 – ježek umístěn do péče záchranné stanice v Pátku u Poděbrad

Závěrečné shrnutí:
Změny v chování:
Při dopravě domů ježek projevuje svoji typickou vlastnost a celou dobu přenosu, tj. asi 20 min, zůstává ve schoulené pozici. Při vážení působí vyděšeně, znatelným trhnutím reaguje na sebemenší podnět. Po umístění do výběhu okamžitě mizí v připravené krabici. Takto reaguje vždy po příchodu člověka do místnosti. Při přímé manipulaci s ním ale postupně nastává změna – doba, po kterou je po dotyku člověka schoulen v ochranné pozice se výrazně zkracuje nebo i zcela mizí a ježek raději volí útěk. Není možné ho otočit na záda, všemožně se okamžitě snaží obrátit zpět. Při druhém vážení je výrazně hbitější než při prvním o týden dříve. Je tedy zvyklejší na přítomnost člověka. Samozřejmě to neznamená, že by ztratil k člověku respekt. V jeho přítomnosti např. nikdy nezačne požívat potravu.

Aktivita:
Pozorovat ježka v době jeho aktivity je velmi složité, v domácích podmínkách téměř nemožné. S ohledem na to, v kolik hodin začíná poprvé ubývat dodaná potrava lze usoudit, že jeho aktivita začíná až mezi 21:30 až 22:00. Její konec lze opět odhadnout jen velmi přibližně, jisté je jen, že nekončí před šestou hodinou ranní. To že je ježek v noci pohybově aktivní lze usuzovat z toho, že jsou jeho výkaly rozmístěny po celém výběhu a o intenzivitě tohoto pohybu vypovídá to, že jsou téměř všechny rozšlapané.

Potrava:
Z týdenního pozorování je možné si ověřit, že ježkovou prioritní potravou je maso. Nejpřitažlivější je pro něj v syrovém stavu, dále vařené a nepohrdá ani potravinami z masa vyrobenými, jako např. granulemi pro psy, z jejichž směsi si navíc přednostně vybírá jen některé, pravděpodobně ty nejvíce připomínající maso. Další oblíbenou potravou jsou další živočišné produkty jako sýr a vařené vejce. Z podávaných potravin naprosto neuspělo ovoce - jablko, kterého se ježek nikdy ani nedotknul, ačkoliv ho měl k dispozici vícekrát. Podle výkalů lze poznat např. rychlost metabolizmu a vlivu potravy – zjednodušeně je množství potravy první noc přímo úměrné množství výkalů noc následující. Zajímavé je, že nedodání potravy způsobilo úplnou eliminaci výkalů následující noc - to je také důkazem toho, že ježek odmítnul přijmout jako potravu granule zbylé z předešlé noci – tzn. ty ze směsi, které nejméně připomínají maso, ačkoli je ještě o několik dní dříve normálně konzumoval.

Růst a vývoj:
Po týdenním krmení v nepřirozeném prostředí se ježkova hmotnost zvýšila ze 340g na 380g, tedy přibližně o 40g. V literatuře se uvádí jako žádoucí 50-70g týdně.