Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Asthma bronchiale
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | neuvedeny | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 069 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 3.5 |
Priemerná známka: | 2.97 | Rýchle čítanie: | 5m 50s |
Pomalé čítanie: | 8m 45s |
Souèasný výskyt atopické dermatitidy, alergické rýmy nebo jiných alergických obtíží, sezónní variabilita nebo pozitivita rodinné anamnézy rovnìž mohou pomoci v diagnostické rozvaze (9, 10).Fyzikální vyšetøení pomùže pouze v dobì akutních pøíznakù, v období klidu je pacient bez dušnosti a poslechový nález na plicích normální. Pouze v pøípadech chronicky rozvinutých zmìn mùže být pøítomen trvalý nález obstrukèních fenoménù a známky hyperinflace (soudkovitý hrudník).Funkèní vyšetøení plic má významné místo v diagnostice. Nejjednodušší formou je mìøení vrcholové výdechové rychlosti (PEF, peak expiratory flow) pomocí výdechomìru. Jedná se pouze o orientaèní hodnotu, která nemùže nahradit plné funkèní vyšetøení (9). Její velkou výhodou je však to, že pacient si sám doma mùže monitorovat svùj aktuální stav a podle toho i reagovat medikamentóznì. Standardní funkèní vyšetøení je provádìno metodou køivky prùtok - objem, kdy typickým nálezem u obstrukce bývá snížení maximálních výdechových rychlostí nebo jednovteøinového výdechového objemu. V nìkterých pøípadech je nutno provést i bronchoprovokaèní testy, sloužící k prùkazu latentní obstrukce. K tomu lze užít napø. inhalaci histaminu èi acetylcholinu, event. fyzickou námahu bìhem. V pøípadì prokázané bronchiální obstrukce je i vhodné provést test bronchodilataèní po inhalaci beta-2 mimetika, abychom zjistili stupeò reverzibility této obstrukce. U nespolupracujících nemocných a dìtí do 4 - 6 let toto funkèní vyšetøení plic však provést nelze (1). Diferenciálnì diagnosticky u dospìlých je nutno odlišit pøedevším kardiální pøíèinu dušnosti a chronickou obstrukèní plicní nemoc (2, 3). V dìtském vìku pak obstrukèní bronchitis, aspiraci cizích tìles, pøíp. anomálie dýchacích cest (1).
Pro vznik astmatu je dùležitá genetická predispozice a jeho hlavní pøíèinou jsou inhalované alergeny a nìkteré profesní chemické látky (1, 6). Z alergenù pøedevším roztoèi, zvíøata, pyly a vzdušné plísnì, ale i potraviny a léky. Podpùrným faktorem pro rozvoj nemoci je kuøáctví, zneèištìné životní prostøedí, virové respiraèní infekce a další (9). Až už je pøíèina astmatu jakákoliv, výsledkem je vždy vznik chronického zánìtu a tento zánìt je nutno léèit.