Dýchání je složitá funkce, na které se podílí:
dýchací ústrojí (příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého)
vdechové a výdechové svaly
krev (váže a dopravuje kyslík a oxid uhličitý). Krevní oběh umožňuje tuto dopravu a zajišťuje spojení mezi dýchacím ústrojím a tkáněmi) a ústřední nervová soustava (řídí dýchací pohyby).
Dýchací soustava:
dutina nosní
nosohltan
hrtan - hlasové vazy (umožňují komunikaci), průdušnice, průdušky. plíce + plicní sklípky (alveoly) - výměna plynů
vdechové svaly - bránice, zevní mezižeberní svaly
výdechové svaly - vnitřní mezižeberní svaly. Mechanika dýchání - při dýchání jsou změny objemu hrudníku pasivně sledovány pružnými plícemi, při vdechu se plíce i hrudník stlačují (v plicích podtlak), při výdechu naopak. Vdech objem hrudní dutiny se zvětšuje, výdech - zmenšuje. Při vdechu se bránice posouvá dolů, břicho se vyklene a mezižeberní svaly se roztáhnou a posouvají žebra a hrudní kost směrem nahoru - v břišní dutině podtlak (= nasávání vzduchu do plic), výdech je pasivní.
Ventilace plic - normální dýchání, při kterém vyměňuje dospělý člověk jedním vdechem a výdechem asi 500 ml vzduchu při frekvenci 14 - 18 vdechů za minutu.
Minutový dechový objem - 7 - 9 l vzduchu. V klidu je využita jen malá část kapacity plic: všechen vzduch v plících - celková kapacita plic - vitální kapacita plic - maximální nádech a výdech (u žen 3,5 l u mužů 5 l)
Zbytkový vzduch - vzduch, který není nikdy vydechnut, při prohloubeném a zrychleném dýchání můžeme vyměnit za minutu až 160 l vzduchu = maximální minutový dechový objem (maximálně 60 dechů za minutu).
Výměna dýchacích plynů v plicích a tkáních
Při dýchání vdechujeme atmosférický vzduch (20,92% O2, 0,04% CO2, 79,04% NO2). Výdechový nádech obsahuje méně O2 a více CO2 než atmosférický vzduch. Příčinnou je přestup kyslíku ze vzduchu v plicních sklípcích do krve a přestup oxidu uhličitého z krve do alveolárního vzduchu. Výměna dýchacích plynů mezi alveolárním vzduchem a krví a mezi krví a tkáněmi závisí na tlakovém spádu a difůzi plynů. Tlak kyslíku alveolárního vzduchu je vyšší než v odkysličené žilní krvi přitékající do plic, u oxidu uhličitého je tomu naopak. Tlakové rozdíly se vyrovnávají a tlaky obou dýchacích plynů v tepenné krvi odtékají do plic, jsou stejné jako v alveolárním vzduchu. Tepenná krev teče do vlásečnic ve tkáních. Ve tkáních je méně O2 a CO2 více. Proto O2 přestupuje ve vlásečnicích z krve do tkání, CO2 z tkání do krve.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie