Pelikáni jsou skuteční mistři v podmořském rybolovu. Při lovu pracují vytříbenou technikou. Jejich kožovitý hrdelní vak, umístěný pod velkým zobákem, se pod vodou nafoukne a ulovené ryby se v něm zachytí. Floridský pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis) žije na pacifickém i na atlantském pobřeží Ameriky. Jeho výskyt byl zaznamenán na východě - od Severní Karolíny jižním směrem přes Antily až do Brazílie - a na západním pobřeží od státu Washington až do Peru a na Galapágy. Vzhledem připomínají tito ptáci prehistorické létající pterodaktyly. Není se čemu divit. Pelikáni se za posledních dvacet až třicet milionů let téměř nezměnili. S kořistí odlétají do houštin, odkud se vydávají jedině na rybolov. Při něm bravurně používají tradiční, ale zároveň překvapivou techniku. OBRATNÍ RYBÁŘI


Pelikáni jsou jediní ptáci na světě, kteří mají pod dlouhým úzkým zobákem vak. Kůže jejich čelisti se v okamžiku, kdy pod vodou rozevřou zobák, nafoukne jako airbag. Ve vaku se zachytí spolu s ulovenou rybou až čtrnáct litrů vody. Jediným problémem je, že zobák nefunguje zároveň jako síto, které by propouštělo vodu ven. Ta zůstává ve vaku. Aby se vak mohl vyprázdnit, jsou v čelisti pelikána nervová zakončení, s jejichž pomocí zjišťuje, jak velká je ulovená ryba. Tak může přesně kontrolovat míru rozevření zobáku, aby voda při zvednutí hlavy vytekla, ale ryba zůstala uvnitř. Díky tomuto obratnému triku zůstává kořist doslova nasuchu a postupně vklouzává pelikánovi do krku. Na mořskou hladinu, kde pelikáni loví, se slétávají hejna jiných mořských ptáků (rackové, volavky a fregatky), kteří se jim snaží ryby ukrást. Jako zloději se chovali dokonce i malí tučňáci z Galapág. Statečně se vrhají do útoku, aby ukořistili potravu ulovenou pelikány. Není výjimkou, že v nastalém zmatku a víření nad mořskou hladinou i malí tučňáci nejednou končí v pelikánově zobáku. PLACHTĚNÍ


Protože patří k velkým ptákům, musel pelikán hnědý vyřešit problémy, které nastanou, když se vrhá do moře z několikametrové výšky. Proto má pod kůží na krku a hrudi tlumicí systém, který jej chrání před nárazem na mořskou hladinu. Jak vlastně chytá ryby? Pelikán je skvělý plachtař, který dokáže uletět dlouhé vzdálenosti. Při rybolovu nejprve vylétne do výšky deset až třicet metrů, pak skoro úplně složí křídla, zamíří do místa, kde se chce ponořit, a prudce se snáší dolů. Zavřený zobák protne vodní hladinu jako kopí. Pod vodou pelikán zobák pootevře.