Vsechny deje v organismech probihaji pouze v urcitem teplotnim rozmezi (15 - 30 C). Nejodolnejsi vuci zmenam teplot prostredi jsou bakterie a sinice (-190 - +100 C), sucha semena rostlin a rostliny s malym obsahem vody. Odolnost zavisi hlavne na obsahu vody v bunkach. Rostliny v oblasti stridani rocnich dob jsou prizpusobeny stridani teploty (regulace vody v bunkach, chemicke zmeny,...). Aktivita zivocichu s promenlivou teplotou tela je primo zavisla na teplote jejich okoli. Zivocichove se stalou teplotou tela dovedou vzdorovat znacnym teplotnim vykyvum behem roku i dne. Atmosfera
• tvori plynny obal Zeme. Tvori ji troposfera, stratosfera, ionosfera a exosfera. Organismy ziji ve troposfere. Ostatni vzduch pusobi na organismy jednak fyzikalnimi vlastnostmi, jednak chemickym slozenim. 1. Teplota
• promenliva a to si vynutilo velkou prizpusobivost organismu
• Tlak - ovlivnuje dychani. Mala hustota vzduchu zpusobuje jeho malou nosnost a proto v nem zadny organismus nezije. Proudenim je zpusoben vitr, ktery ma pozitivni vyznam (opylovani, migrace,..) i negativni dusledky (vetrna eroze pudy, niceni porostu). 2. Slozeni ovzdusi:
Oxid uhlicity (0,03%) ve vzduchu, rozpusten ve vodach, ve forme uhlicitanu v litosfere a pedosfere. Vyznam pro fotosyntezu. Do vzduchu se dostava vulkanickou cinnosti, pri oxidacnich pochodech (tleni, horeni) v mori i na sousi dochazi k jeho rozkladu. CO2 je v neustalem obehu. Clovek obsah CO2 ovlivnuje, a tim zasahuje do ustaleneho prirodniho cyklu (sklenikovy efekt).
Kyslik - nezbytny pro zivot, obsazen ve vodnim i vzdusnem prostredi. Produkovan rostlinami pri fotosynteze. Nektere rostliny dokazi prejit k anaerobnimu zpusobu dychani, vetsina organismu vsak pri nedostatku O2 hyne. Kyslik je rovnez v neustalem obehu. Je dulezita rovnovaha CO2 a O2.
Dusik - (78% objemu) v ovzdusi, do zive prirody ho prichazi mnohem mene. V atmosfere jsou dale obsazeny: vodni pary, necistoty a skodliviny. Mnozstvi vodni pary se meni v ovzdusi, ale cini asi 0,001% z celkoveho mnozstvi vody na Zemi.
Hydrosfera
Tvorena vodami mori a oceanu, vodu povrchovou a podzemni. Pouze 3% predstavuji zasoby sladke vody a z toho vice nez 2% vazana v ledu a snehu. Voda v prirode je v neustalem obehu. Obeh vody (hydrologicky cyklus) mezi ovzdusim a zemskym povrchem je rychly. Energii pro hydrologicky cyklus poskytuje slunecni zareni. Clovek svou cinnosti urychluje odtok vody z pevnin a tim omezuje zasoby vody v pude a narusuje celkovy obeh. Mezi organismy a prostredim dochazi k neustale vymene vody.