Celkova vodni bilance je urcovana prijmem a vydejem vody. Voda je nezbytna pro zivot. Je dulezitym rozpoustedlem, ucastni se chemickych reakci, zajistuje transport latek v organismu, vyztuzuje tela nekterych organismu, zpusobuje pruznost, vliv na tepelnou regulaci. Voda ma rozhodujici vliv na vzhled celych biocenoz.
Litosfera a pedosfera
• zakladnimi zdroji mineralnich latek pro zivocichy a rostliny. Litosferu tvori horniny a nerosty. Pedosferu predstavuje slozity system na rozhrani mezi prirodou zivou a nezivou. Vznik zvetravanim litosfery, obsahuje vodu i vzduch, pudni organismy a xxxxx jejich cinnosti (rozkladne deje organicke hmoty - humus. Rostliny jsou zavisle na obsahu rozpustnych mineralnich latek v pude,
Populace - skupina organismu stejneho druhu zaujimajici urcity prostor v urcitem case.
Vyznamne vlastnosti populace jsou:
1. hustota - udava pocet jedincu nebo biomasu na urcitou jednotku plochy nebo objemu. Pro kazdy druh existujici urcite meze hustoty populace. Populace druhu, jejichz existence je ohrozena nebo jsou vzacne v danem prostredi jsou vyhlasovany jako druhy zakonem chranene. 2. rychlost rustu - zavisi na pomeru mnozivosti - porodnosti (natality) a umrtnosti (mortality) organismu. 3. vekove slozeni - dulezite, kolik jedincu je v tzv. reprodukcnim veku. Maximalni reprodukcni schopnost populace neomezenou podminkami prostredi oznacujeme jako bioticky potencial. Vztah mezi rustem a hustotou populace je prikl. regulace zpetnou vazbou. K regulaci hustoty slouzi ruzne mechanismy v ramci populace. Teritorialita je projevem vnitrodruhove konkurence. Chovani jedincu ve skupine zavisi na vytvoreni urcite hierarchie uplatnovani i pri rozmnozovani.
Rozptyl - zpusob rozmisteni jedincu populace (nahodne, rovnomerne,..)
Vzajemne vztahy mezi populacemi
Dve ruzne populace na sebe vzajemne pusobi. Kazdy vztah muze byt v podstate neutralni, negativni nebo pozitivni. a) Jestlize se populace neovlivnuji, jsou vztahy mezi nimi neutralni.
b) Negativni vztahy mohou byt oboustranne nebo jednostranne.
Jestlize se oba vzajemne omezuji - jedna se o konkurenci. Konkurence vede k tomu, ze se mezi populacemi ustali rovnovaha nebo ze jedna populace nabude prevahy a druha populace z prostredi vymizi. Kazdy druh ma svou specifickou niku. Ekologickou nikou rozumime charakterni funkci druhu v prostredi. Nika tedy neni dana pouze prostorem, ale i postavenim druhu vuci ostatnim organismum a abiotickym slozkam prostredi. Jestlize jedna populace zije na ukor druhe, jde o vztah parasitismu nebo predace.