Jeden organismus je pro druhy zdrojem energie, takze organismy vytvareji potravni retezce vytvareji potravni (troficke) retezce.
Nasleduji za sebou vzdy vetsi a vetsi predatori, v jinych trofickych retezcich zase vzdy mensi a mensi paraziti. Na potravni retezce navazuje postupny rozklad zbytku a odumrelych tel rostlin a zivocichu. Nezive organicke latky jsou postupne zuzitkovany ruznymi saprofagnimi organismy a ty opet potravou jinych organismu. Jednotlive potravni retezce spolu vzajemne souviseji a nektery organismus muze byt clankem ruznych potravnich retezcu, ktere tak vytvareji slozite potravni site. Rozlisujeme dva zakladni typy potravniho retezce:
1. pastevne koristnicky
2. rozkladny cili ditriticky
Vzdy na sebe navazuji a umoznuji tak plynuly obeh latek a tok energie v ekosystemu.
Prevod energie v ekosystemu odpovida termodynamickym zakonu. Na kazde troficke urovni vstupuje do organismu urcite mnozstvi energie, ale cast neni vyuzita. Vyuzita energie se castecne promenuje pri bunecnem dychani, cast vyuzije k tvorbe nove hmoty, vyuzitelne pro dalsi trofickou uroven. Spotrebovane mnozstvi energie je vzdy vetsi nez produkce (rostliny - cista produkce, zivocichove - sekundarni produkce). Postupne uvolnovani energie je spojene s premenami latkovymi. Kazdy organismus si vytvari latky vlastni svemu telu. Postupnym rozkladem odumrelych tel se v pude vytvari humus. (priznive ovlivnuje pudni strukturu.) Rozklad zivocisnych tel zajistuji bakterie, rostlinnych - houby. Humus je postupne mineralizovan az na jednoduche anorganicke slouceniny. V kazdem ekosystemu tedy probiha maly biochemicky cyklus.
Jestlize se do prostredi dostanou skodlive latky, hromadi se zejmena ve vyssich clancich potravnich retezcu. Zde muze dosahnout az smrtelne koncentrace.
Ruzne postaveni jednotlivych populaci v potravni strukture muzeme znazornit tzv. potravni pyramidou. Jeji zakladnu tvori producenti a nad nimi jsou jednotlive urovne konzumentu. Pyramidou vyjadrujeme tok energie i kvantitavni hromadeni latek. Mezi jednotlivymi urovnemi plati tyto souvislosti: z 1. Troficke urovne muze byt primarnimi konzumenty vyuzito 10 - 20%, konzumenty 2. Radu opet 10 - 20% atd. Fotosynteza - primarni hruba produkce ekosystemu
 biomasa spotrebovana k zivotu rostlin (50%)
cista primarni produkce ekosystemu
 cista produkce
 sekundarni produkce
 biomasa spotrebovana k zivotu konzumentu
V umele vytvorenych ekosystemech se clovek snazi o co nejvetsi cistou produkci tzv. vynos. Plati, ze cim vyssi cistou produkci chce clovek ziskat, tim vice dodatkove energie musi do ekosystemu vlozit. Skrytý nepriateľ
Elektromagnetické polia existovali skôr, ako život.