Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk

 

Vývoj človeka

Vývojová fakta vztahující se na člověka:

CH. Darvin - 1871 kniha „Původ člověka pohlavní výběr“
C. Linné

systematika organismů
nepřipouští si vývoj
ve svém systému zařadit člověka do jedné skupiny s opicemi
E. Haeckel - teoreticky hledal chybějící články v Darwinově teorii, německý biolog

E. Dubois - výzkumy na Jávě, holandský lékař, 1891 - 92 - objev části lebky a kostí, Pithecanthropus erectus

Lamark - organismy se vyvíjí

Cuvier - připouští vývoj do určité doby

Dodatečné hodnocení nálezů z Neandertalu a Dusseldorfu z r. 1856.

Datování paleoantropologických a archeologických nálezů:

je důležité při posouzení jednotlivých nálezů lidské vývojové řady. stratigrafické zařazení - podle geologické vrstvy, vrstvy jsou charakterizovány vůdčími fosíliemi (společenstva rostlin a živočichů). artefakty - doprovodné nálezy - lidské výrobky (keramika, kov, kámen,...)
chemická a radioaktivní analýza - na základě chemického rozpadu
Nejznámější je radioaktivní metoda - každá živá hmota obsahuje konstatní množství radioaktivního izotopu uhlíku. Po smrti organismu není množství tohoto izotopu v organismu. Doplňování a ubývá ho s poločasem rozpadu. Po změření množství radioaktivního izotopu v kosti je možné vypočítat, jak dlouho již není živý.

Prvoústní (primitivní otvor z gastruly)

Druhoústí

strunatci
ostnokožci - ježovky KMEN
pláštěnci
kopytnatci (bezlebeční) PODKMEN
obratlovci
kruhoústní
paryby
ryby
obojživelníci
plazi
ptáci
TŘÍDA
savci
primáti
hlodavci
ŘÁD
šelmy
lichokopytníci
sudokopytníci
Nadčeleď třídy savců
hominoidea

ČELEĎ
hominidae

1. Ramapithecus
Parapitheucus
Australopithecus
2. Homo
homo habilis
homo eredus
homo sapiens
homo sapiens sapiens
ROD

Druhohory - Třetihory: vývoj primátu

Třetihory

před 50 mil. let - vývoj poloopic (lemur,..), od větve primátů se odděluje větev Hominoidea
před 30 mil. let - vytváří se čeleď hominidae, Algyptopithecus (nálezy v Egyptě)
před 14 mil. let - Ramapithecus (nálezy v Africe a Asii), nejstarší zástupce člověka, 1961 - v Tanzánii nálezy lebky, umožňují určit velikost - výška 90 - 100 cm
Čtvrtohory

před 3 - 1 mil.

let
Australopithecus
Paranthropus
Australopithecus africanus - lidská vývojová řada
drobná postava, výška 140 cm, váha 35 - 45 kg, vzpřímený postoj
kapacita lebky 500 cm3, nyní ženy 1300 cm3, muži 1450 cm3, 1300 - 1700 g - hmotnost
chrup - hominoidní charakter s malými řezáky a špičáky
mohutná dolní čelist bez bradovitého výběžku
obličej široký, plochý
nadočnicové oblouky
zuby poměrně drobné bez mezer
obyvatelé lesostepí a otevřených prostor
skalní převisy, jeskyně
používali primitivní nástroje (není prokázáno, jestli se je sami vyráběli, jestliže se prokáže u této skupiny systematické používání nástrojů, pak bude přeřazen australopithecus do rodu homo jako homo africanus)
Proces Hominizace - polidšťění
1. začíná vzpřímený postoj
Přináší tyto změny:
dříve                   nyní
páteř obloukovitá 2x esovitě prohnutá
pánev plochá       miskovitá
hrudník delší        širší

2. končetiny
Horní
zkracují se
ruka - postavení palce, pohyblivost prstů, manuální schopnost

Dolní:
sílí
mizí uchopovací schopnost
chodidla, nožní klenba

3. lebka
zvětšuje se mozkovna
zmenšuje se obličejová část
zmenšují se nadočnicové oblouky
bradavitý výběžek
homiidní chrup
postavení týlního otvoru
Sapientace - vývoj řeči, myšlení společnosti

nejstarší nálezy rodu HOMO - Afrika, z období před 2 - 1. 4 mil. let
HOMO HABILIS

zručný
vyráběl primitivní kamenné nástroje
vzpřímený, chůze po 2 nohou, dokonalá stavba ruky
výška 120 - 140 cm, hmotnost 30 - 40 kg
zaoblenější lebka, ploché čelo, nadočnicové oblouky
přímý profil, masivní dolní čelist bez bradavitého výběžku, kratší zubní oblouk
kapacita lebky 590 - 690 cm
vyvíjel se společně s Australopithéky (od poloviny jejich vývoje), ti se ve vývoji ustrnuli a skončili jako slepá vývojová linie
HOMO ERECTUS - Asie, Afrika, Evropa (přes 1 mil. - 350 000 lety)

Pethecantropus

Sinathropus

Atlanthropus

území Československa - nejsou nálezy kosterní, ale existuje tu několik lokalit, kde žil (nálezy nástrojů)
Neandrtálci

před 300 000 - 250 000 lety
HOMO SAPIENS steinheimensis - antinenandrtálci
HOMO SAPIENS neandertalensis - protoneandrtálci, neandrtálci, ...., slepá vývojová linie
Území Československa - neandr. nálezy

travertinový výlitek mozkovny (Gánovce u Popradu); dolní čelist dítěte (Šipka u Štransberka); pragmenty (jeskyně Kůlna); dolní čelist (jeskyně u Ochozu); čelní kosti (Sala)
HOMO ERECTUS ERECTUS

155 - 170 cm, robustnější lebka, mohutné čelisti, shodné zuby s dnešním člověkem, kapacita lebky 250 - 1050 cm3
HOMO SAPIENS SAPIENS

starší doba kamenná (paleolit)
tělesnou stavbu se nelišili od dneška
lovci, sběrači
neznali zemědělství, neuměli vyrobit keramiku
zobrazovali zvířata a ženy
- území Československa - Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, jeskyně Zlatý kůň u Kuněprus, Svitávka, Mladeč.

Zdroje:
Encyklopédia -

Koniec vytlačenej stránky z https://referaty.centrum.sk